Hlavní obsah

Uvnitř kouzelného velšského parku si v noci nevidíte ani na špičku bot

Novinky, Jakub Kynčl (Cardiff)

Podvědomí je kouzelné. Ač člověk třeba běžně sní o romantických vinárnách v Portu nebo užívání si špičkové skandinávské gastronomie v dánské Kodani, v aktuální celosvětové zdravotní situaci mi v hlavě běhají spíše vzpomínky na místa odlehlejší. A velšský národní park Brecon Beacons byl v tomto ohledu absolutně dokonalý.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Jeden z mnoha vodopádů v národním parku Brecon Beacons.

Článek

Vzdálenostně je prašť jako uhoď, zda do parku Brecon Beacons vyrazíte z hlavního města Walesu Cardiffu či ze Swansea. Autem je to něco přes půl hodiny. Před cestou jsem hledal nějakou poklidnou vesničku na okraji parku, ze které by se do jeho nitra dalo vyrážet na kratší i delší výlety. Po krátkém hledání jsem si vybral místo s názvem Pontneddfechan. A ani jednou jsem nezalitoval.

Pontneddfechan leží na samotném okraji národního parku, ale turismem zasažený není. Pár domků ve vesnici je k dispozici na pronájem turistům, čehož jsme také využili. Ceny za obstojný domek pro čtyři až šest osob jsou tam nižší než za ucházející hotelový pokoj pro dva v Londýně. A ač mě všichni připravovali na to, že i červenec tu umí celý propršet, pláštěnku jsem nakonec ani nevyndal z batohu.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Podobných míst najdete uvnitř parku mnoho. A budete je mít jen sami pro sebe.

Park zabírá přes 1300 kilometrů čtverečních, takže jak jistě chápete, za pár dní jej rozhodně nezvládnete prochodit celý. Nejvíce lidí jeho krásy objevuje po svých, trasy zde však najdou i cyklisté a někteří si jej vychutnávají z koňského hřbetu. Cesty jsou značené poměrně spoře, stačí to však k tomu, abyste s trochou dobrého úsudku a kompasu došli vždy do kýženého cíle.

Po stopách bájného mnicha k vodopádům i starobylé velšské hospodě

Cestování

Tlačenic se neobávejte

Ať už budou vaším cílem romantické zříceniny hrádků a honosných sídel či jen nekončící kaskády vodopádů, je potěšující, že se s davy tlačit nebudete. Po parku jsem chodil první týden v červenci a na trase dlouhé 16 kilometrů jsem potkal všehovšudy osm osob, z čehož dobrá polovina byli místní pejskaři. Možná jsem měl jen štěstí, i tak je ale porovnání s národními parky u nás v tomto ohledu až zarážející.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Národní park Brecon Beacons

Ještě dvě skupiny osob však Brecon Beacons doslova milují. Speleologové a amatérští jeskyňáři si tam vskutku libují, protože jde v tomto ohledu prý o jednu z nejrozmanitějších oblastí v celé Velké Británii. Tou druhou jsou pak astronomové. Zdejší obloha je během jasných nocí jednou z nejtmavších ve Velké Británii vůbec, a tak je ideální pro pozorování vesmíru. Pokud je vaším koníčkem focení noční oblohy, jste logicky taktéž na správném místě.

Na milovníky treků čeká v parku celkem 159 kilometrů stezek nejrůznější obtížnosti. Mobilní signál může kolísat, a tak si rozhodně přibalte papírovou mapu parku. Velšské názvy zdejších vodopádů, vyhlídek a dalších bodů zájmu vyslovit nejspíše nezvládnete, ale je dobré se ujistit, že alespoň víte, kam směřujete.

A když se po celém dnu v přírodě člověk vrátí do své domovské vesnice, uvítá ve večerních hodinách teplo krbu ve zdejší historické hospůdce The Old White Horse Inn, která je vyhlášená široko daleko. A vzhledem k tomu, že Velká Británie není zrovna místem známým kvalitní kuchyní, je tento objev o to magičtější. Na čepu nechybí několik zajímavých lokálních piv, a dokonce ani čepovaný cider. Když k tomu všemu přidáte to, že porce jídla jsou vskutku štědré, tak nezbývá než říci, že na tomto kousku světa je zatím stále ještě vše v pořádku...

Výběr článků

Načítám