Hlavní obsah

Uštvaný génius Jakub Jan Ryba

Právo, Český rozhlas

Jeho "rybovka", nejslavnější vánoční mše, patří už neodmyslitelně k atributům českých Vánoc. Co ale víme o autorovi krásné hudby, který skončil svůj život dobrovolně v nedožitých padesáti letech? Po stopách Jakuba Jana Ryby na Rožmitálsko se proto vydala další část cyklu Česko - země neznámá.

Článek

Jakub Jan Ryba se narodil v roce 1765 v Přešticích. Studoval na piaristickém gymnáziu v Praze. A právě pražská léta patří k jeho nejšťastnějším. Rozvinul tu své muzikantské nadání.

Hrál ve smyčcovém kvartetu na housle nebo violoncello a u sv. Salvátora v Klementinu se cvičil ve varhanní hře. Prohlubuje se i jeho skladatelský talent. Opisuje si skladby slavných současníků a sám pilně komponuje. Pomýšlí na univerzitu, ale nadšení z bohatého pražského kulturního dění zchladí přání Rybových rodičů: "Vrať se ze studií zpět domů a staň se venkovským kantorem!"

Sbohem, vzdušné zámky!

Jakub Jan Ryba byl poslušný syn. Podle otcovy vůle absolvoval učitelský kurz a opustil dráhu nadějného muzikanta. Pouze svému deníku svěřil obrovskou lítost. "Sbohem, moji přátelé z ovzduší školy! Sbohem, milá Praho - velký světe -sbohem, mé vzdušné zámky!"

Nastoupil jako pomocný učitel, později kantor v Rožmitále pod Třemšínem (1788). Kantor s širokým rozhledem, ovládající několik jazyků se tu potýkal se základními existenčními problémy, jako byl nedostatek dříví na otop, děravá střecha apod.

Ryba bojoval za zlepšení podmínek tehdejšího školství a prosazoval nové reformy. Za své progresivní metody a inovace sklízel uznání mezi odborníky, ale stále více se dostával do rozporu s místním duchovním správcem Kašparem Zacharem.

"Také v malém městě můžeš něco dobrého dokázati."

Větu si zapsal Ryba do svého deníku. Při všem nelehkém živobytí zakládá rodinu, nepřestává pilně komponovat a udržuje korespondenci s mnoha osobnostmi v Plzni, Praze a Vídni. Bohužel válčící Rakousko chudne, měna a s ní i učitelský plat ztrácí na síle.

Dětí ale v Rybově rodině přibývá. Jeho dva synové vydrží na studiích jen díky skladbám, kterými otec zásobuje plzeňský magistrát. Ryba komponuje jako o život, přidává se však nemoc a sil i nadšení ubývá. Skladatel se začíná stranit lidí a oblíbí si osamělé procházky po okolních lesích.

Únik Štěrbinou

V sobotu 8. dubna 1815 vstane Jakub Jan Ryba časně ráno, políbí ženu jako obvykle, bere si s sebou knížku a odchází na jitřní mši do rožmitálského kostela Povýšení sv. Kříže.

Domů se už nevrátí. 10. dubna ho našli v lese nad Voltuší na místě zvaném Štěrbina mezi hustým, téměř neproniknutelným houštím. Podřezal si břitvou tepny na krku a obou zápěstích. Jako sebevrah byl pohřben na někdejším morovém hřbitově, severozápadně od starého Rožmitálu.

Po stopách uštvaného génia Jakuba Jana Ryby se můžete vydat první adventní neděli 3. prosince 2006 v další části cyklu Česko - země neznámá na frekvencích všech regionálních stanic Českého rozhlasu. (Více na www.rozhlas.cz/regiony)

Související témata:

Související články

O jedné z nejstarších staveb Olomoucka

Únos Jitky Břetislavem, zazdění dvaceti benediktinských mnichů i s opatem, výskyt tajných chodeb, to vše spojuje jediné místo: návrší, na němž dnes stojí...

Výběr článků

Načítám