Článek
Prvopočátky společnosti sahají do roku 1918. Po vzniku samostatného Československa byla potřeba založit národní organizaci, jež by dokázala konkurovat zahraničním firmám zabývajícím se poskytováním cestovních služeb. O dva roky později spatřila světlo světa Československá cestovní a dopravní kancelář. Založena byla sice už v létě, ale kvůli protahující se byrokracii se její právní existence datuje až k 26. říjnu téhož roku.
Jejím významným hybatelem byl Igor Geryk, vrchní komisař ministerstva železnic, který si velmi dobře uvědomoval nelehkou pozici mladičké firmy na evropském trhu. Železniční síť tehdy ovládala britská společnost Wagon-Lits, jež provozovala i legendární Orient Expres, a Geryk si byl vědom, že takový kolos nedokáže porazit jeho vlastními zbraněmi.
Od ledovce k Jadranu. Ambiciózní trail přes tři státy prověří zdatnost
V polovině 20. let proto přišla Československá cestovní a dopravní kancelář s neotřelou strategií a vsadila na nové dopravní prostředky – autokary a letadla. Klienti Čedoku, což je od roku 1926 oficiální zkrácený název společnosti, se tak mohli dálkovými autobusy vydat do hor v Evropě nebo letadly na zámořské cesty do Egypta či Maroka.
Kromě toho společnost nabídla i první ucelené katalogy skupinových zájezdů, které lákaly na cestování po evropských metropolích, Středomoří, Skandinávii, severní Africe i tehdejší Jugoslávii. Už tenkrát šel mezi Čechy vypozorovat velký zájem o Jadran, zejména o okolí italského Terstu nebo lázně Opatija u Rijeky.
Již v předválečných letech vzniklo logo Čedoku s čápem. Během dalších dekád se příliš nezměnilo.
Předválečné období se dá považovat vyloženě za zlatou éru Čedoku, kdy společnost vzkvétala a postupně rozšiřovala nabídku zájezdů. Kromě těch zahraničních i tuzemské – frčely pobyty na horách, v lázních nebo výlety do Prahy.
Podílel se na záchranných transportech
S příchodem druhé světové války nastaly pro cestování krušné časy. S obsazením Československa nacisty ztratil Čedok pobočky v Sudetech i na Slovensku a stal se součástí německé cestovní kanceláře Meer. Činnost se omezila zejména na pořádání jednodenních vlakových výletů.
Ještě před obsazením Československa Němci se Čedok podílel na organizaci osmi vlakových transportů z Prahy do Londýna, díky nimž Sir Nicholas Winton zachránil stovky židovských dětí před skoro jistou smrtí v koncentračních a vyhlazovacích táborech.
Takto vypadala pobočka v předválečném roce 1938.
Svou činnost obnovil Čedok krátce po osvobození Československa, kdy pořádal například okružní jízdy Prahou pro zámořské turisty.
Poválečná euforie ovšem netrvala příliš dlouho, protože v Československu se chopili moci komunisté a Čedok na přelomu 40. a 50. let znárodnili. Zájezdy se organizovaly výhradně k regeneraci pracovních sil a soustředily se převážně na lázeňské pobyty.
Katalog Čedoku z roku 1956, kdy se cestovalo hlavně do zemí východního bloku.
V roce 1954 došlo sice k obnovení zahraničních zájezdů, ale jednalo se výhradně o státy východního bloku, především Bulharsko. Jezdilo se také do Rumunska, Maďarska, NDR či Albánie. Opomenut nebyl ani samotný Sovětský svaz, kam se nejprve pořádaly poznávací, později i pobytové zájezdy.
Ve druhé polovině 60. let se do nabídky dovolených navrací Jugoslávie, zařazeny jsou však i Rakousko, Itálie či Francie. Ani tentokrát se však klienti Čedoku nemohli radovat příliš dlouho. V roce 1968 okupovala území Československa vojska Varšavské smlouvy a obyvatelé prožili dalších 20 let v nesvobodě – ta se dotkla kromě jiného i volného pohybu za hranice.
Katalog z roku 1971.
Bulharsko, Jugoslávie nebo NDR. Taková byla hlavní nabídka za komunistického režimu.
V období normalizace se vrátil do nabídky model známý z druhé poloviny 50. let, kdy se navštěvovaly pouze země východního bloku. Vlaky se jezdilo k Černému moři do Bulharska či Rumunska, exotické cíle čítaly také komunistické státy Vietnam, Severní Koreu či Kubu. Přestože cestovní ruch byl značně omezen, Čedoku se během normalizace dařilo. Koncem 80. let měl monopolní postavení, ovládal drtivou většinu trhu a těsně před revolucí pořádal zahraniční zájezdy pro více než 700 tisíc lidí ročně.
Bulharsko neláká jen na moře. Pobřežní letoviska nadchnou i řadou památek
Cestování bez hranic
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přišla zpět tolik vytoužená svoboda cestování a Čechům se otevřel prakticky celý svět. S Čedokem mohli zamířit například na Tahiti nebo i do Antarktidy.
Zároveň ale společnost ztratila své monopolní postavení a v porevolučních letech prožila rapidní úpadek – objem obchodu se v roce 1991 propadl na pouhých 21 tisíc účastníků zahraničních zájezdů. Z miliardových dluhů společnost vytáhla někdejší vláda a spasila ji až následná privatizace.
Po revoluci se Čechům otevřel takřka celý svět.
Čedok vystřídal několik majitelů, od roku 2016 se jeho majoritním vlastníkem stala polská cestovní kancelář Itaka. To vedlo také k rozšíření nabízených služeb. „V současné době pořádá Čedok zájezdy do více než stovky destinací na všech kontinentech,“ uvedla tisková mluvčí Eva Němečková. „Pobyty v České republice byly vždy jedním z pilířů nabídky Čedoku a je tomu tak i nyní. Letos evidujeme navíc čtyřnásobný nárůst počtu poptávek,“ dodala Němečková.
A takto vypadá pobočka cestovní kanceláře v současnosti.
Pro Čedok se v období normalizace stal příznačný slogan Za hranice všedních dnů. Ten by se dal aplikovat i dnes, protože cestovní kancelář klientům nabízí i různé nevšední zájezdy. „Kromě stálé nabídky máme oddělení Exclusive Travel Čedok. Kolegové tam plní našim klientům cestovatelské sny a připravují zájezdy na míru opravdu bez jakýchkoli omezení, a to jak od pobytů na privátních ostrovech na Seychelách až po výlety za medvědy na Aljašce,“ uzavřela Němečková.