Článek
Stopy po těžbě uranu jsou tady patrné na první pohled v podobě obrovských krtinců – haldy vytěženého kamení zůstaly všude kolem. „Byla to lokalita nejbohatší na produkci uranu. Tento areál je cenný tím, že je tu dochovaná těžní věž současně se strojovnou, turbokompresory a dalším zařízením,“ řekl Novinkám ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Muzeum začalo s rekonstrukcí bývalého dolu, který s hloubkou přes 1,5 kilometru patří k nejhlubším v Evropě a je třetí nejhlubší v České republice. „Existují i hlubší doly, ale tady je unikát v tom, že je to celé takzvaně na jednom laně, tedy v jednom kuse z jedné strojovny až na dno,“ zmínil jednu z mimořádností dolu ředitel Velfl.
Stanoviště strojníka v zázemí šachty Bytíz u Příbrami.
Rozvoj těžby uranu na Příbramsku těsně souvisel s vývojem atomové bomby. „Těsně po válce ještě v roce 1945 podepsalo Československo dohodu se Sovětským svazem, že veškerý uran se odtud bude vozit do Sovětského svazu, kde se tehdy ještě netěžil. Proto o náš uran měli zájem. Stalin si uvědomil, že sice vyhrál válku, ale nemá atomovou bombu,“ nastínil historik Velfl souvislosti, které budou součástí expozice.
Dochovala se i velká část někdejší technologie, těžní věž i strojovna.
Haldy vytěženého kamení jsou dokladem o těžbě uranu na Příbramsku.
Zmíněna bude i hlubší historie těžby uranu na českém území, která je spojená hlavně s oblastí Jáchymova. Tehdy se však uran využíval hlavně k barvení skla či textilu nebo do koupelí. Teprve když byl zjištěn jeho energetický potenciál, začaly závody ve vývoji zbraní a technologií. K těžbě se využívali velmi často vězni, za dob komunismu tady končili hodně ti političtí.
„Pracovala tu celá řada hrdinů druhé světové války, například stíhač generál František Chábera,“ připomněl Josef Velfl osud letce, který se účastnil bitvy o Francii nebo o Velkou Británii a sestřelil několik německých letadel. Kromě válečných hrdinů tady podle Velfla skončily i sportovní hvězdy jako třeba mistr světa v hokeji Gustav Bubník, kterého komunisté zavřeli za špionáž a rozvracení lidově demokratického zřízení.
Lepší než vězení
V těžkých podmínkách řada horníků zahynula, jeden z mužů byl například rozdrcen výtahovou klecí, na dalšího spadl kus skály. I přes otřesné podmínky tady ale řada vězňů zůstávala i po propuštění. „Vězni tu potkávali civilní zaměstnance, takže i když to tu bylo těžké, tak díky možnosti kontaktu s civilem to tady bylo lepší než ve vězení. Spousta lidí tu zůstala i po propuštění. Dost se tady naučili a mohli si vydělat,“ uvedl ředitel muzea.
Areál bývalého uranového dolu Bytíz na okraji Příbrami.
Teď už jsou mnoho let doly uzavřené. Podzemí je zaplavené, aby nedocházelo k otřesům, a fárat se nedá. Pod zem se ale návštěvníci i tak dostanou, ač jen kousek.
„Přístup bude dolů pod mašiny a tam bude animace, která navodí situaci, jak lidé vlezou do klece a budou sjíždět dolů,“ nastínil další část budoucí výstavy.
Na Bytízu je nyní sice část areálu přístupná, ale navštívit se dá jen výjimečně po předchozí dohodě. Po rekonstrukci bude areál přístupný jako další části hornického muzea. Středočeský kraj, který je jeho zřizovatelem, vyhlásil veřejnou zakázku na opravy areálu v hodnotě téměř 26 milionů.
„Celková rekonstrukce bude zahrnovat kromě kompletní opravy budovy turbokompresorovny také vytvoření zázemí pro návštěvníky i zaměstnance včetně prostor pro pokladny a prodej suvenýrů. Součástí bude vybudování příjezdové komunikace a parkoviště pro návštěvníky muzea,“ doplnil mluvčí kraje Josef Holek.
Na nejstrmější trati v Česku mezi Tanvaldem a Harrachovem se rozjely zimní nostalgické jízdy
