Unikátní výstava Vrcholná gotika v modelech je tahákem muzea v Jílovém u Prahy

Primárně je muzejní expozice zaměřena na těžbu zlata na Jílovsku, k tomu lze navštívit i archeologickou výstavu Ora et labora (Modli se a pracuj) o historii kláštera Stětí svatého Jana Křtitele na vltavském ostrově v Davli. Připravuje se nová expozice z dějin trampingu.

Muzeum nabízí i krátkodobé výstavy, ta nynější, nazvaná Vrcholná gotika v modelech, je naprosto unikátní. Uvidíte tu na 20 modelů staveb, převážně z doby Karla IV., z nichž se některé nedochovaly, nebyly dostavěny, změnily podobu, nebo dokonce vůbec nevznikly.

Některé v současnosti vypadají poněkud jinak, pohled do minulosti je pro návštěvníka velkým překvapením. Modely jsou zhotoveny na laserovém plotru vyřezáním z dřevité lepenky.

Výstavou mě provedla ředitelka muzea Šárka Juřinová.

První modely vítají návštěvníky hned za vstupem do muzea. Jedná se o neexistující kapli Božího těla na Dobytčím trhu (nynější Karlovo náměstí) zbudovanou císařem Karlem IV. pro vystavování korunovačních klenotů, než byl pro ně a ostatky svatých zbudován Karlštejn. Zbořena byla až v 18. století, tehdy byla památková ochrana pojmem neznámým.

Dalším modelem je nádherný gotický dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.

To nejlepší najdeme v sále v prvním patře. Je tu Staroměstská a Novoměstská radnice, Staroměstská mostecká věž v původní podobě, bez puristické úpravy, jak ji známe dnes. Také stavby na Vyšehradě, dnes již neexistující kostelní komplex a brána Špička, kostel v Emauzích, Hrádek na Zderaze, jedno z královských sídel, o jehož existenci nemají mnozí povědomí.

Uvidíte, jak by vypadal kostel Panny Marie Sněžné, kdyby se ho podařilo dokončit, nebo vzhled Betlémské kaple s kostelem svatého Filipa. Všechny modely jsou perfektně propracované, jejich výrobu a stručný popis objektu vidíme na panelech, které jsou součástí expozice.

„Dozvěděla jsem se, že stavební fakulta ČVUT v Praze zapůjčuje modely, které jsou prací jejich studentů. Modely jsou vyrobeny z jednotného materiálu, jsou v jednom měřítku 1 : 100 a všechny jsou v podobě okolo roku 1400. Návštěvníci si tak mohou jednotlivé stavby porovnávat, známé památky vidí v původním stavu ve vrcholném středověku. Např. hrad Krakovec je v současné době pouze zříceninou, ale model ho představuje v plné kráse. Jedná se o ukázku vrcholné gotiky, kde je již zachycen přechod od hradní architektury v zámecké stavby. To je pro návštěvníky zajímavé, u modelů se rozvíjejí diskuse o stavbách,“ vysvětluje ředitelka Juřinová, proč požádala o zápůjčku pro muzeum.

Mohutný chrám se dvěma věžemi se mé průvodkyni líbí nejvíce, jedná se o známou pražskou památku, z jejíž plánované podoby zbylo torzo. K tomu ředitelka podotýká:

„Zaujal mě chrám Panny Marie Sněžné, který patří mezi ambiciózní stavební projekty Karla IV. Chrám se nachází v Praze na Jungmannově náměstí. Císař Karel zamýšlel vystavět reprezentativní korunovační chrám, který by svými rozměry konkuroval Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Z původně zamýšlené stavby dnes stojí pouze kněžiště. Hlavní loď nikdy dostavěna nebyla, přesto, pokud dnes vstoupíme do chrámu, ohromí nás monumentální gotická stavba, kde je nejvyšší oltář v Praze. Na modelu si můžeme uvědomit, že dnešní stav představuje pouze třetinu původně zamýšlené stavby.“

O každé stavbě by se dalo dalekosáhle vyprávět. Bohužel některé modely jsou pouze rekonstrukcí původního stavu na základě písemných a archeologických pramenů.

Největším modelem je cisterciácký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi, podle slibu Václava II. tu mělo být přemyslovské pohřebiště. V období gotiky se jednalo o největší církevní stavbu v Čechách, byl dlouhý přes sto metrů.

Stál v místě zbraslavského zámku, než ho lůza s kalichem na praporu zcela zničila, i s ostatky pohřbených. Největšími vyvolavateli masakrů byli táborští kazatelé, v prvopočátku iniciátoři lidových poutí na horách, kde blouznili o příchodu Božího království na zemi. Zmanipulované davy podlehly vidině spasení, a když to nepřišlo, vytáhly drancovat zemi a beztrestně a bezdůvodně ničily, pálily a vraždily spoluobčany. Nejvíce to odnášel církevní majetek, ale ve větších houfech si troufali na většinou málo bráněná města. Jejich oběťmi bylo bezmocné kněžstvo v klášterech a kostelích, téměř bezbranní měšťané, venkované, kteří nic nechápali, kupci, řemeslníci.

Při ničení klášterů rozvrátili útočníci i sociální síť chudobinců, špitálů, nemocnic… Osazenstvo povětšinou povraždili nebo s oblibou upálili.

V té době vznikaly hlavně hrady husitských zbohatlíků, někteří hejtmani měli obrovský majetek.

Stavby, které tu vidíme v modelech, musely být finančně značně náročné. Jak se na tom podílely doly na Jílovsku, se dozvídám od ředitelky muzea vzápětí.

„Jílovské zlaté doly dosahovaly za posledních Lucemburků svého vrcholu. Ve 14. století zde bylo získáno šest tun zlata, které Karel IV. využil pro svoje stavební podniky, ať už to byl Karlův most, Karlštejn, Nové Město pražské, a další. Za zmínku jistě stojí, že část svatováclavské koruny pochází z jílovského zlata. O tom, jak bylo Jílové pro Karla IV. důležité, svědčí i fakt, že v roce 1350 povýšil hornickou osadu na zlatohorní královské město. Dokladem je unikátní, umělecky zpracované městské pečetidlo vyrobené ze stříbra, které se dochovalo dodnes a je uloženo ve Státním krajském archivu v Dobřichovicích,“ dodává Šárka Juřinová.

Na informačních panelech uvidíte i současný stav míst, kde vystavené stavby stály. O některých většina z nás nemá ani potuchy. Kdo ví třeba o bráně Špička, zbraslavském klášteře či hrádku na Zderaze? Na výstavě jsou zastoupeny především pražské stavby. Nabízíme výčet:

Dům U Kamenného zvonu, kaple Božího těla, bazilika svatého Vavřince na Vyšehradě, kostel Zvěstování Panně Marii Na trávníčku, Kostel Nanebevstoupení Panny Marie a Karla Velikého, Staroměstská radnice, kostel sv. Apolináře, Novoměstská radnice, Staroměstská mostecká věž, Betlémská kaple, katedrála sv. Víta, kapitulní bazilika na Vyšehradě, brána Špička na Vyšehradě, Hrádek na Zderaze s kostelem sv. Václava, chrám Panny Marie Sněžné, Cisterciácký klášter na Zbraslavi, klášter v Emauzích, dominikánský klášter na Starém Městě.

Z mimopražských zde máme hrad Krakovec, na něm je vidět, jak bohatý musel být Jíra z Roztok, oblíbenec krále Václava IV., když si mohl pořídit tak okázalé sídlo, a jedinou památku, která se nachází mimo hranice České republiky – hrad Lauf. Ve středověku samozřejmě úzce souvisel s českými zeměmi.

Hrad se nachází nedaleko Norimberka a založil ho Karel IV. jako strážní hrad na cestě z Prahy do Norimberka. Na hradě najdeme unikátní erbovní sál, kde je znázorněno 112 erbů českého království. Říká se, že hrad Lauf je nejčeštější hrad v Německu.

Poslední část rozhovoru se týká stavebních technologií, objekty byly na rozdíl od předchozího románského stylu vyšší, klenuté, se spoustou zdobných prvků.

„Gotičtí stavitelé měli obdivuhodnou techniku i mimořádné znalosti. Spoustu věcí nemuseli nově vymýšlet, ale obraceli se k osvědčeným postupům svých antických předchůdců. Víme dokonce, že nejen architekti, ale též stavbyvedoucí a políři v době zakládání Nového Města pražského pracovali s Vitruviovým spisem „O architektuře“ jako s běžnou „metodickou příručkou“.

Co se týká stavebních strojů, jejich výkony si často nezadaly s našimi. Rozdíl byl pouze v použitém materiálu a zdrojích energie. Stroje byly převážně dřevěné a k pohonu sloužila lidská a zvířecí síla, případně vodní energie. Měli základní techniku srovnatelnou s dneškem: hojně využívali rumpály, kladkostroje, stavební jeřáby, průmyslové pily…,“ zakončuje ředitelka Šárka Juřinová prohlídku zajímavé výstavy, která končí 10. dubna.