Unikátní snubní prsteny Rožmberků jsou po 423 letech znovu spolu

Oba prsteny jsou v expozici v předsálí klášterní knihovny. Novinářům je v pondělí představili zástupci kláštera, Jihočeského muzea a kraje. „Říká se jim párové, protože po spojení vytvoří šestiúhelník, který podle odborníků mohl symbolizovat ženský a mužský princip,“ vysvětlil v pondělí v klášteře geoinformatik Jiří Šindelář.

Originál prstenu Kateřiny zůstává zakonzervovaný v hrobce a jeho kopii vystavili už loni. „Velký důraz byl kladen na maximálně přesný a detailní sken prstenu. Tak vznikla digitální kopie šperku. Podle ní byly metodou 3D tisku vytvořeny fyzické modely v měřítku 1:1, ale také modely ve zvětšené podobě 6:1. Ty pak byly podrobeny dalšímu zkoumání,“ uvedla archeoložka Zuzana Tomová.

Zmínila, že díky metodám reverzního inženýrství se podařilo definovat pracovní postup tvůrce a také popsat, jak vypadal druhý párový snubní prsten, který má pravděpodobně stále na ruce Petr Vok.

Pro výrobu věrných kopií snubních prstenů posledních rožmberských manželů bylo použito autentických materiálů – zlata, smaragdů a rubínů.

Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky, která vznikla ve 13. století.

Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902.

Manželkou zapřisáhlého starého mládence Voka se v roce 1580 stala tehdy třináctiletá Kateřina z Ludanic, dědička helfštýnského panství. Jejich svatba byla velkou událostí. Manželství zůstalo bezdětné, Kateřina navíc trpěla duševní nemocí. Zemřela v roce 1601.