Článek
Kolos z manufaktury v krkonošské Klášterské Lhotě putoval v úterý do čáslavského muzejního depozitáře, kde projde kompletní renovací. „Veřejnost ho uvidí v expozici lesnictví a rybářství Ohrada v Hluboké nad Vltavou nejdříve v roce 2017. Pokud na renovaci dostaneme evropské peníze,“ upřesnil Miroslav Čeněk ze zemědělského muzea.
Málem skončil ve šrotu
Dřevobrus dolnorakouské firmy J. M. Voith ze St. Pöltenu, lidově nazývaný šlejch z německého holzschleifer, skončil po zániku klášterolhotské brusírny dřeva málem ve šrotu. Stroje, který pomocí betonového válce brousil pod obrovským tlakem metrová smrková polena na kaši, si doslova v hodině dvanácté všiml pražský publicista Vít Smrčka.
Historický dřevobrus
„Filmový dokument mne zavedl do Klášterské Lhoty, kde zrovna končila brusírna dřeva. Když jsem viděl lítost dělníka Josefa Cermana nad možným osudem stroje, na němž celý život pracoval a poznal historii technického unikátu, rozhodl jsem se ho zachránit,“ popsal Smrčka záchranu pro většinu lidí pouze patnáctitunového kusu litiny. Neváhal vytáhnout z vlastní kapsy přes sto tisíc korun a stroj přemístit do dočasného působiště ve Svobodě nad Úpou.
Vyráběl surovinu pro terče NATO
Dřevobrus z Klášterské Lhoty brousil v roce 2002 dřevovinu, jež po zpracování v papírně používala na terče celá Severoatlantická aliance. „Díra po kulce, která prošla terčovým papírem vyrobeným z naší dřevoviny, byla jako vysoustružená,“ tvrdí Martin Mádle, bývalý majitel brusírny v Klášterské Lhotě, kde v roce 2007 po možná dvou stech letech výroba dřevoviny v Krkonoších i celém Česku nadobro skončila. „Dřevovinu nyní pro speciální účely vyrábějí pouze Finové,“ potvrdil Mádle.
Dřevovinu používanou kdysi k výrobě pivních tácků, podložek na vajíčka nebo speciálního papíru pro výtvarníky, nezachránila ani armáda. Surovinu pro výrobu papíru z čistého dřeva vytlačily modernější a hlavně lacinější papírenské technologie.
Dřevovinu dnes vesměs nahrazuje recyklovaný novinový papír. „Ten je daleko lacinější a neustále se točí. Kvalitu papíru z čisté dřevoviny navíc nelze srovnat s dnešní papírenskou produkcí,“ přiblížil Mádle.