Článek
Přerušení leteckých linek mezi Českem a Čínou kvůli epidemii koronaviru Covid-19 aktuálně cestovní ruch neohrozí. Podle Vejvodové úbytek čínských turistů ovlivní Evropu méně než Asii, jak píše týdeník The Economist.
„Můžeme tedy očekávat, že pokles počtu turistů cestujících z Číny do Česka bude v letošním roce menší než 30 procent. Věříme, že půjde jen o dočasný výkyv a že se cestovní ruch v České republice, stejně jako v podobných situacích v minulosti, příliš nezmění,“ uvedla Vejdodová. Dodala, že turisty z Asie dočasně nahradí návštěvníci z jiných zemí, tedy za předpokladu, že nepropukne pandemie.
Koronavirus není pro Čechy strašákem. Bojí se spíš logistických problémů, tvrdí cestovky
Strach z úbytku čínských turistů nemá ani samotná Praha, do níž tradičně míří vůbec největší počet lidí. Je to zejména kvůli fenoménu overtourismu, tedy přeplněnosti měst zahraničními návštěvníky, jehož projevy lze pozorovat i v české metropoli. „S výraznými úbytky návštěvníků jsme se v Praze již setkali, například z Ruska v letech 2014 až 2016, a vždy jsme si se situací poradili a není třeba se obávat, že by tomu tentokrát bylo jinak,“ vysvětlila Hrubá.
V zájmu města je přitáhnout individuální návštěvníky, kteří zde zůstanou co možná nejdéle.
Případný úbytek Číňanů v hlavním městě nevyvolává obavy také z důvodu, že tito turisté nesplňují kritéria cílových skupin, na něž Prague City Tourism míří. „V zájmu města je přitáhnout individuální návštěvníky, kteří zde zůstanou co možná nejdéle, navštíví kulturní akce, muzea, galerie a tak podobně, nakoupí lokální výrobky nebo se vydají i mimo památkovou rezervaci v centru města do čtvrtí, jako jsou Karlín, Žižkov nebo třeba Holešovice,“ uvedla Hrubá. Hlavním cílem je ovšem přitáhnout návštěvníky, kteří se do Prahy budou vracet opakovaně.
Jak ovšem vyplývá z dat, návštěvníci z Číny se v Praze nezdržují dlouho a jejich průměrná doba přenocování — 1,7 noci, oproti standardu 2,3 noci — je nízká. A to je navíc číslo, do nějž jsou započítáni i ti návštěvníci, kteří do města přijedou na služební cestu.
Hrubá i Vejvodová se nicméně shodují, že na vyhodnocení ekonomických dopadů je pořád velmi brzy. „Nepříznivý dopad pravděpodobně pocítí podnikatelé zaměření na asijskou klientelu,“ doplnila Vejvodová.
Nejčastěji jezdí skupinově
Čínští turisté patří mezi čtvrtou nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků České republiky. V loňském roce jich podle dat Českého statistického úřadu do hromadných ubytovacích zařízení přijelo 612 tisíc, což je zhruba 5,6 procent z celkového počtu. Podle dat agentury CzechTourism se Číňané v Česku zdrží průměrně 2,5 dne, z toho 60 procent přenocování se uskuteční v Praze, dalších zhruba 22 procent v Jihočeském kraji, kde je oblíbený zejména Český Krumlov.
Kjóto zeje kvůli koronaviru prázdnotou. V ulicích je prý víc opic než turistů
„Čínští turisté přijíždějí do České republiky nejčastěji za kulturními památkami. Převažují organizované zájezdy, ale pomalu začínají růst i ty individuální. Mezi nimi je aktuálně trendem filmový a svatební turismus. Roste také zájem o kongresový a incentivní turismus. Tito návštěvníci pak v České republice stráví delší čas a utratí více peněz,“ uzavřela Vejvodová.
Hrubá dodává, že hosté z Číny utrácejí za cestu do Prahy velmi vysoké částky, většina příjmů jde však agenturám, se kterými cestují. V metropoli nejčastěji dávají peníze za luxusní zboží mezinárodních značek. Do navštívených destinací v Evropě se zpravidla nevracejí.