Tým Moto cestou necestou je doma. S Jižní Amerikou se loučil nerad

„Olej, který jsme dolévali do kardanu, skoro okamžitě vytekl. Po konzultaci s Juanem, od něhož máme motorky, ji po vlastní ose odvezla Hanka s Egonem do přístavu Arica, kde ji předali přepravní společnosti. Ostatní vyrazili na misionářskou cestu puebly a horami v příhraničí Bolívie a Chile,“ popsal Novinkám Tomáš Matějovský z týmu Moto cestou necestou.

S Egonem Kulhánkem a Hankou Ptáčkovou, kteří z přístavu vyrazili na tandemu, se zbytek výpravy má setkat až o dva dny později ve městě Cuya v údolí Camarones na pobřeží Pacifiku. „Ty dva dny pustinou, malými oázami, nalezišti petroglyfů a kouzelnými místy k bivakování utekly jako voda,“ uvedl Matějovský a doplnil, že si nikdo z týmu nechtěl připustit blížící se závěr cesty. A tak si všichni raději plnými doušky vychutnávali přítomné okamžiky v Andách a poušti Atacama.

Romantické chvilky v panenské krajině ovšem narušila další komplikace. Členové výpravy podcenili zásoby benzínu. Brzy nezbyla ani kapka v kanystrech s rezervním palivem. „Zeptali jsme se v pueblu Codpa, jestli nám někdo z místních pomůže. Nabídl se zdejší karabiniér a poslal nás do místa, kde na dlouhých štrekách zastavují tiráci a kde má majitel hospody několik set litrů benzínu pro situace, jako byla ta naše,“ líčil Matějovský.

Po doplnění nádrží se část party motorkářů vrací bivakovat do Údolí krevet (Valle de Camarones). Po noci na louce s posekanou vojtěškou následuje další malá změna plánu. Silnice, po níž se chystali jet na setkání s Egonem a Hankou, má být až do pravého poledne uzavřená kvůli odstřelování nebezpečných kamenů.

„Sjeli jsme k řece a příjemně jsme se vykoupali. Taky jsme na vlastní oči viděli, proč se této oblasti říká Údolí krevet. Zdejší tůňky jsou plné raků a sladkovodních krevet,“ vzpomíná Matějovský.

Odpoledne se tým konečně opět setkal. Jan Révai vrátil Hance, která je jedinou ženou v motorkářském týmu, její motorku a usedl k ní do tandemu. Pak už tým uháněl kolem obřích geoglyfů směr Iquique, kde si užil pohodlí pobřežního hotelu s datovým připojením, které je tu celkem vzácné.

Středa 28. ledna přinesla předposlední etapu cesty. Plánem týmu Moto cestou necestou bylo přespat na trase do města Antofagasta kdesi na plážích Pacifiku. Příznivé počasí dovolilo během bivakování nejen koupání v moři, ale také spaní pod širákem (s moskytiérami). „Seděli jsme dlouho do noci, popíjeli úžasné chilské víno a hodnotili uplynulé týdny. Uvědomili jsme si, že další den vše neodvratně končí. Bohužel,“ popsal Matějovský.

Čtvrtek pak byl prakticky jen přesunem do hotelu v Antofagastě, kde se tým sbalil, protože následující den musel vrátit stroje. V noci z pátku na sobotu pak nastoupil na dlouhý let zpět domů do Česka. Zamířili z Antofagasty do Santiaga de Chile, pak do Buenos Aires, dále mezikontinentálním letem do Amsterodamu a tam po posledním přestupu do Prahy.

„Do Prahy jsme přiletěli v neděli odpoledne poté, co nás blízcí neviděli od 26. prosince, poté, co jsme od konce roku až do 30. ledna putovali po Chile a Bolívii, poté, co Moto cestou necestou uzavřelo další kapitolu svého putování,“ shrnul Matějovský.

Nezbývá než si do září letošního roku počkat na dokument s tím nejzajímavějším z putování party Moto cestou necestou po Jižní Americe. Odvysílá ho Prima COOL.