Turistická sezona na Jadranu se dál zauzlovává

Rakouské nařízení karantény pro navrátilce z Chorvatska znepokojilo i německé turisty. Kochův institut, který sleduje epidemiologickou situaci doma i v zahraničí, upozornil, že téměř polovinu nových případů nákazy v Německu má na svědomí „dovoz“ z Turecka a z Chorvatska.

Kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že bude-li nepříznivý stav pokračovat, země zavede přísná opatření i vůči těm, kteří jezdí nebo se chystají do rizikových oblastí.

V Chorvatsku přijali s nadšením zprávu, že Británie vyřadila jejich zemi ze seznamu těch rizikových. Vzápětí ale přišla sprcha. Letecká společnost EasyJet ruší tři ze svých základen na ostrovech a tím také lety do Chorvatska.

Chorvatské úřady sice poukazují na to, že v celé zemi jsou pouze dvě závažná ohniska (Makarská riviéra a ostrov Pag), ale příliš to nezabírá.

Přesvědčivé není ani nařízení, že diskotéky musejí nově končit o půlnoci. Ještě před měsícem totiž chorvatské úřady ujišťovaly, že např. na pláži Zrče na ostrově Pag, pověstné bujarou nevázanou celonoční zábavou, je všechno pod kontrolou a vše se řídí přísnými pravidly. Dnes tytéž úřady připouštějí, že právě Zrče je jedním z ohnisek nákazy.

Německo a Slovinsko jsou země, z nichž do Chorvatska přijíždí nejvíc zahraničních návštěvníků.

Pokud by následovaly kroky Rakouska, byla by to pro zbytek turistické sezony na Jadranu ještě větší katastrofa než ta, která se očekává.

Z chorvatských turistických destinací je na tom nejhůře Dubrovník. Ten je z velké většiny závislý na letecké dopravě a na návštěvnících z výletních lodí. Jedno ani druhé nefunguje. Výletní lodi letos zatím vůbec nevypluly, objem letecké přepravy se pohybuje v jednotkách procent ve srovnání s loňskem.

Podle Any Hrnič, ředitelky turistického úřadu města, přijelo do Dubrovníku za letošních prvních sedm měsíců pouhých 13 procent návštěvníků ve srovnání s loňskem. Koncem července a v první srpnové dekádě to bylo 30 procent.

Počátkem srpna patří k nejvíce navštěvovaným z chorvatských letovisek Rovinj, Poreč, Medulin, Crikvenica, Umag a Split.

V Chorvatsku se po rakouském kroku ozvaly hlasy, že je motivován snahou zachránit vlastní turistickou sezonu na úkor Chorvatska. Odvolávaly se na kancléře Sebastiana Kurze, který vyzývá Rakušany, aby trávili dovolenou doma a podpořili tak domácí podnikatele.

Chorvatská média připomněla, že počátkem roku bylo rakouské Tyrolsko, zejména lyžařské středisko Ischgl jedním z velkých evropských zdrojů nákazy koronavirem. Rakouské úřady se podle nich snažily situaci ututlat, čímž přispěly k rozšíření epidemie.