Turecké Saint-Tropez překypuje evropskou atmosférou. Stával tu jeden z divů světa

Egejská riviéra má jednu nespornou výhodu, nachází se totiž o něco blíž než její zmiňovaná frekventovanější sestra. Přestože už leží v asijské části Turecka, oplývá poměrně silnou evropskou atmosférou, ačkoli ji kombinuje s kouzlem blízkého orientu. Není to náhoda. Jednak se v okolí nachází řada významných památek z období antiky, ale i samotné Řecko je odtud, co by kamenem dohodil.

Statisícové město Bodrum, které je střediskem celé oblasti, stojí hned naproti ostrovu Kos a mezi oběma destinacemi pendlují trajekty. Kulturní výměna tu funguje dodnes, a tak se na Egejské riviéře mísí vlivy obou zemí. Ku prospěchu věci a spokojenosti návštěvníků, kteří si tak mohou užít to nejlepší z obou destinací.

Osídlení oblasti se datuje už do 14. století před naším letopočtem, až mnohem později zde však vzniklo antické město Halikarnass, které milovníkům historie nutně musí znít povědomě. Někdejší perský vládce a vojevůdce Mausólos tu nechal zbudovat majestátní hrobku, jež později nesla jeho jméno a která byla jedním ze sedmi divů starověkého světa. Ono mauzoleum dalo jméno dalším podobným stavbám, které vznikaly v následujících stoletích a vznikají dodnes.

Vládce ani jeho žena se dokončení stavby nedožili, dělníci a umělci však v práci pokračovali. Údajně už tehdy cítili, že je hrobka proslaví pro své estetické vzezření i rozměry. Vzhledem k tomu, že šlo o jeden ze sedmi divů starověkého světa, se nemýlili.

Z mauzolea už sice mnoho nezbývá, díky nejrůznějším vizualizacím a obrazům si však lze představit, jak zhruba památka vypadala. Mělo jít o vysokou bílou budovu, kterou v horní části lemovalo kolem dokola sloupořadí se sochami. Střecha měla zřejmě tvar podobný stupňovité pyramidě, na jejímž vrcholu stálo koňské spřežení.

Mauzoleum nemělo šanci přežít až do dnešního dne. Podobně jako na jiné divy, i na něj udeřila přírodní katastrofa, v tomto případě zemětřesení. Kameny pak v 15. století využili křižáci ke stavbě hradu, jenž se v Bodrumu tyčí dodnes. Mausólův duch se jim za to měl pomstít tak, že sultán Sulejmán Veliký dobyl sídlo řádu johanitů na Rhodu a podmanil si posléze i Halikarnass.

Velký svatopetrský hrad dnes patří k dominantám Bodrumu. Stojí hned u přístavu a dotváří tak jeho siluetu. I díky němu má město nesporný evropský nádech. Množství elegantních plachetnic pak dotváří iluzi prominentního francouzského letoviska Saint-Tropez, které se navíc rovněž pyšní pevností shlížející na moře.

Egejskou riviéru tvoří i několik dalších letovisek, která díky moři v barvách královské modři působí stejně přívětivým dojmem jako Bodrum. I jejich okolí je navíc protkáno památkami, které svým stářím sahají do doby před více než dvěma tisíci lety.

Z padesátitisícového města Kusadasi je za dobré viditelnosti, a když zrovna nad mořem nevisí mlžný opar, vidět až na řecký ostrov Samos. V blízkosti přístavu se navíc nacházejí pozůstatky Efesu, kdysi prosperujícího města. Moudří už vědí, že i tady stával jeden ze sedmi divů světa, Artemidin chrám, největší svatostánek svojí doby. Původní jónský chrám byl zničen požárem, obnovená helénistická stavba pak zanikla v pozdním starověku.

Efes patří dnes k nejnavštěvovanějším místům Turecka, je totiž velmi dobře zachovalý. Z budov sice zbývají víceméně torza, ale s jasně definovaným průčelím i sloupy a portály. Zřejmě nejfotografovanějším místem je Celsova knihovna, ale nechybí tu ani amfiteátr, pozůstatky Artemidina chrámu v podobě jediného kompletního sloupu a další stavby.

Starověké město Efes, které je od roku 2015 zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mělo důležité postavení i v pozdějších dobách. Šlo například o metropoli nejbohatší římské provincie Asia. Podle některých křesťanských spisů zde měla žít Panna Marie.

Kdo se od Bodrumu vydá na opačnou stranu, blíže k Turecké riviéře, ten dojede do letovisek Marmaris a Fethiye. Z obou se na dohled rýsuje řecký ostrov Rhodos, obě jsou navíc relativně velkými a pulzujícími městy. Je to dobrá zpráva pro ty, kteří nechtějí trávit dovolenou zavření v hotelovém komplexu, ale chtějí nasát trochu místní atmosféry a ochutnat i lokální speciality hezky začerstva.

Egejská riviéra, vyjma toho, že milovníkům dávné historie nabízí opravdu bohaté vyžití, slouží i jako dobré výchozí místo k výletu na jedno z nejznámějších míst v Turecku. Není to sice úplně za rohem, ale opomenout travertinové kaskády Pamukkale neboli bavlněný hrad by byl skoro hřích.

Obrňte se však trpělivostí, nejen kvůli cestě, která z Bodrumu zabere dobré 3,5 hodiny autem, ale i kvůli hromadám turistů, kteří si jedinečný přírodní útvar přijíždějí prohlédnout. Kouzelné je místo s přírodními tyrkysovými jezírky zejména při západu slunce, když se sněhobílý travertin začne zbarvovat do červena. A když se do oblak vznese balon, je to jeden z těch kýčů, které přírodě i člověku snadno prominete.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Cestovní kanceláře a agentury