Článek
„Jedním z pilířů rozvoje turistiky v kraji jsou Horečky jako lokalita, která by měla být spolu s Velkým Javorníkem a skokanskými můstky Jiřího Rašky alternativou k Pustevnám a Radhošti,“ vysvětlil trojanovický starosta Jiří Novotný s tím, že infrastruktura na Horečkách byla za posledních 20 let velmi zanedbaná.
„Už jsme tady obnovili veřejné osvětlení, opravili amfiteátr, schodiště kolem můstků, postavili zvoničku a tříkilometrovou trailovou trať. No a koupili jsme restauraci, protože ostatní jsou tady zavřené. Tahle byla jediná otevřená, ale byla ve velmi špatném stavu,“ poznamenal.
Hospoda, která prošla mnoha rukama
Restaurace Rekovice patří mezi nejstarší podniky svého druhu v Beskydech. První záznam o ní pochází z roku 1791. První zmínka o majiteli restaurace je z roku 1851, kdy ji vlastnila Veronika Reková, rozená Horečková. Rekovice měly řadu majitelů, v roce 1941 to byla například společnost Witkowitzer Bergbau-und Eisenhütten-gewerkschaft in Mähr, Ostrau – Witkowitz, a poté Vítkovické železárny Klementa Gottwalda.
V roce 1953 byl majetek administrativně převeden na tehdejší MNV Trojanovice, který ho prodal Jednotě. Právě od ní ho Trojanovičtí koupili v roce 2013 zpět, za restauraci a pozemky o velikosti asi 7,5 tisíce metrů čtverečních zaplatili 1,8 miliónu korun.
„Nepotřebujeme vlastnit hospodu. Od toho obec bezesporu není, od toho jsou spíše podnikatelé. Ale chceme, aby se tu život vrátil zpátky, a tohle by měl být impuls společně s infrastrukturou. Nám jde o to, aby se tady uživilo více hospod, aby sem přišlo daleko více lidí. Horečky mají potenciál k tomu, aby tady byly otevřeny i ostatní restaurační kapacity, které tu byly v minulosti,“ myslí si Novotný.
Rekonstrukci platí obec ze svých prostředků, počítá s částkou kolem šesti miliónů. „Jde o první fázi, což jsou hrubé úpravy okolí a oprava restaurace, bez vybudování ubytování v podkroví. Otevřít chceme už na léto, harmonogram prací je nastaven tak, aby bylo hotovo už na prázdniny,“ prozradil starosta.
Starosta Novotný upozornil, že na znovuoživení slávy restaurace není obec sama, k ruce má například kopřivnického architekta Kamila Mrvu, který má na starosti vzhled hospody i úpravy okolí, s vybavením interiérů pomáhá trojanovická architektka Romana Mališ Bílková a na gastronomickou část dohlíží frenštátský rodák, kuchař, gastronomický školitel a rytíř francouzského řádu Chaine des Rotisseurs za gastronomii Dalibor Navrátil.
„Dáváme tady vlastně dohromady brownfield, který se kvůli naší netečnosti během 20 let dostal do špatného stavu. My ho chceme obnovit a tím, že spravíme infrastrukturu, chceme přilákat investory na zdejší stavby, jako je Panímáma, Pantáta a Vlčina, aby je někdo opravil, dal do kupy a opět zprovoznil,“ uzavřel trojanovický starosta.