Hlavní obsah

Trochu jiný pohled na Paříž

Právo, Blanka Svobodová
PAŘÍŽ

Z nejvyšší budovy ve městě, rovných 209 metrů vysoké věže Montparnasse, je tak úžasný výhled, že rázem máte pařížské monumenty jako na dlani. Od byzantské baziliky Sacré Coeur a kopce Montmartre až po všechny ty eiffelovky, louvry a oblouky, kam obvykle míří první kroky turistů.

Článek

Tedy alespoň těch, kteří navštíví "krásku nad Seinou" poprvé. Mimochodem - průměrná návštěva francouzské metropole trvá pouhých 2,5 dne. Ti, co přijedou podruhé, potřetí a konečně i samotní obyvatelé Paříže projevili v poslední době touhu poznávat svoje město z jiného úhlu.  

Sejít z cesty

Ne vždy platí, že ty nejlepší zážitky a suvenýry musí být nutně ty nejdražší. Stačí jen sejít z hlavních ulic plných turistů, procházet se Paříží s očima pořádně dokořán a vychutnávat si plnými doušky tu atmosféru. Budete překvapeni, kolik různých detailů a maličkostí číhá, až je objevíte. Paříž je krásná doslova na každém kroku.

Zajeďte se podívat na nedělní bleší trh - jeden z největších a nejpopulárnějších - na předměstí v Saint Ouen. Obrovské bláznivé místo, kde to pulzuje tisíci drobnými obchodníky nabízejícími páté přes deváté, včetně rádoby uměleckých předmětů, o jejichž hodnotě se dá úspěšně pochybovat.

Jaký je vlastně původ pařížských bleších trhů?

Tradice sahá do roku 1870, kdy začali žebráci -násilně odsunutí za brány města -obcházet po nocích ulice staré Paříže, hledat a sbírat různé věci, které se pak pokoušeli za bílého dne zpeněžit ve svých vesničkách za městem.

Už samotná cesta na pařížské předměstí vláčkem RER - regionální expresní síť (Paříž má dohromady 15 tras a 300 stanic metra) je pro běžného turistu velkým zážitkem, a to i tehdy, když Pařížané zrovna "nemají svůj den", nikde se nestávkuje a metro jede na čas. Podobně jako ostatní velká města je Paříž hodně kosmopolitní. Stačí se v metru porozhlédnout po vagóně a zjistíte, že vašimi spolucestujícími je všehochuť lidiček ze všech koutů světa.

Pokud spíše než davy lidí preferujete klid, není nic jednoduššího, než vypravit se na slavný hřbitov Pere Lachaise, anebo - ještě lépe -"schovat se" do pařížského podzemí. Kasematy, do nichž se vstupuje od zastávky metra DenveryRochereau, jsou opravdovou "chuťovkou". V těchto katakombách, které jsou tvořeny desítkami tunelů pod Paříží, se nachází jedna z největších kostnic v Evropě. Celé dlouhé "ulice" v podzemí jsou lemovány kostmi a lebkami, naskládanými ve vysokých řadách do různých ornamentů, křížů apod. Kdysi zde bývalo i vězení. Jako pozůstatek této doby jsou dodnes vidět v malých jeskyních, dřívějších celách, vytesané miniaturní domečky, zámky a jiné produkce dlouhé chvíle odsouzenců.

Třetí pařížský obvod kolem Bastily patří určitě k těm lepším čtvrtím. Pokud budete mít možnost, projděte se po obvodu nádherného renesančního skvostu -nejstaršího pařížského náměstí Place de Vosges. Toto původně "Královské náměstí" nechal v roce 1612 postavit Henry IV. a pyšní se několika opravdu nádhernými obytnými domy. Jeden z nich "obývá" Muzeum Victora Huga. Parčík s fontánou uprostřed náměstíčka zve k posezení. Zámek a knížky Na opačném konci města, nebo spíše už předměstí, kam se opět pohodlně dostanete s RER, otevřeli teprve začátkem letošního července novou část převážně venkovní expozice věnovanou Marii Antoinettě. Tušíte správně, řeč je o bývalém velkolepém sídle francouzských králů, o Versailles. K farmě, divadlu a na další místa, která patřila jen a jen královně, se můžete nechat za pět eur pohodlně dovézt vláčkem jakoby pro děti.

Versailleské zahrady jsou tak rozsáhlé, že procházka pěšky z jednoho konce na druhý vám může zabrat i dobrou hodinku. Za vstupenku do Versailles, která platí i na vstupy do všech expozic zámku včetně úžasné Zrcadlové síně, zaplatíte 25 eur.

A nakonec, co dělat, když jste v Paříži a máte - jak se říká - hluboko do kapsy? Jděte si povídat s bukinisty. Francouzi obecně tráví v práci ze všech evropských národů nejméně času a prací těchto prodavačů už přečtených a ohmataných knížek, francouzsky "bouquin", je sedět celý den na břehu Seiny - většinou tom levém - a dávat pozor, jestli náhodou některý z těch zvědavých kolemjdoucích turistů neupustí pár drobných a nekoupí si některý z jeho pokladů. Kromě toho si vždycky najdou chvilku ztratit s vámi kousek řeči...

Tipy, výlety

GURMÁN A GURMET: Není třeba zdůrazňovat, jak důležité je pro Francouze jídlo, stolování a obřady s jídlem spojené. Staňte se i vy pařížskými gurmány, nebo lépe gurmety (gurmán je ve francouzštině spíše jedlík, zatímco gurmet je labužník). Není bageta jako bageta a ty nejlepší dostanete ve francouzských pekařstvích. Zastávka v nejbližší boulangerie nebo pattiserie - někdy obojím dohromady - to je skoro povinnost. Otevře se vám úplně nový svět voňavých croissantů, čokoládových chlebíčků (pain au chocolat), dortíků s čerstvým ovocem a dalších dobrot. Obyčejnou bagetu obvykle koupíte už od 70 centů. K dostání jsou i půlky -demi bagety, anebo tzv. flute či banette. Je libo bagetu ve tvaru eiffelovky nebo Vítězného oblouku? Tak ty pečou už několik desítek let na rohu Avenue Haussmann a Rue Miromesnil. Pro vás a pro francouzské prezidenty.

OBŘAD PITÍ KÁVY: Pití kávy je pro Pařížany - jak se říká - denní chleba a velký rituál. I když už i tady najdete kavárny typu Starbucks, kde se servíruje káva do kelímku a s sebou. Je to však velká vzácnost. Stejně tak, jako Francouzi dlouho jedí, najdou si i chvilku pořádně si vychutnat to svoje café. Dříve než si objednáte, doporučuji ověřit si cenu. Například v populárním Les Deux Magots u kostela St. Germain - kam kdysi chodili na kávičku i Rimbaud nebo Mallarmé - zaplatíte sedm a půl eura, zatímco café cráme nebo cappuccino stojí běžně v centru města čtyři až pět eur a když si je dáte uvnitř na baru, tak i méně. U stolečků venku, které se někdy až komicky krčí jeden na druhém, aby každý z hostů měl výhled na ulici, chutná ale ještě o něco lépe. Navíc přitom pozorujete ten cvrkot kolem. Může se vám však stát, že pokud si chcete dát drink a okupovat stoleček venku, budete vyzváni, abyste si dali i něco k zakousnutí.

PALAČINKY A MAKARÓNY: Návštěva Paříže by nebyla úplná, kdybyste neochutnali tenkou palačinku neboli crápe. S nutelou, cukrem, citrónová, se zavařeninou či koňakem, lepší je samozřejmě ta čerstvě připravená a už samotný rituál přípravy na plotýnce jako gramofonová deska, to se musí vidět. Ceny se různí místo od místa, nejoblíbenější creperie jsou schované v úzkých uličkách Latinské čtvrti. Francouzi často obědvají tzv. croque-monsieur. Za tímto "křupavým pánem" se skrývají dva plátky toustového chleba s různou náplní. Pravou specialitou Paříže, tedy alespoň na poli sušenek, jsou "macarons". Kulaté nebo oválné, měkčí nebo křupavé, tyto barevné tradiční sušenky jsou k dostání pouze v několika speciálních pařížských obchodech. Jeden z nich leží u chrámu Madelaine, Rue St Florentin. Dokonce se pořádají i kulinářské kurzy, speciálně pro ty, kteří se sami chtějí naučit macarons péct. Pro ostatní je receptura přísně tajná.

TRHY: Každý den kromě pondělka je v Paříži otevřeno na sto pouličních trhů, kam si chodí nejen ti, kteří mají v Paříži své doma, pro čerstvé ovoce a zeleninu, sýry, maso, ryby, ale třeba i květiny, domácí potřeby nebo oblečení. Jedním z nejoblíbenějších je tržiště na Rue Mouffetard, kde to žije nejen přátelským pokřikováním trhovců a zákazníků, ale každé nedělní ráno i hudební a taneční produkcí.

Související články

Paříž: Co není vidět z Eiffelovy věže

Lidé, kteří navštíví poprvé Paříž, se většinou neubrání nadšenému obíhání proslulých památek jako je Eiffelova věž, kopec Montmartre s bělostnou bazilikou...

Výběr článků

Načítám