Trochu jiná metropole: za kouzlem Varšavy stojí i pohnuté dějiny

A nemusí to být přímo jeden z mnoha pomníčků označujících místo bojů během Varšavského povstání před osmasedmdesáti lety ani text v dlažbě na chodníku, kudy procházela zeď židovského ghetta. Pokud víte, že po skončení druhé světové války z města zůstaly jen trosky, budete i krásně zachovalé „historické“ domy s barevnými fasádami na malebném Staroměstském náměstí obdivovat s mrazením v zádech. I ty jsou totiž dílem poválečné obnovy Varšavy.

Pečlivě zrekonstruované Staré Město s objekty z 13. až 20. století si v roce 1980 vysloužilo zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dnes je Varšava moderní evropské velkoměsto pulzující životem.

Samotní Poláci si přesto leckdy raději zajedou do bývalého hlavního města Krakova. V tom současném je, jak tvrdí, stále dohání temná minulost. Návštěvníkům, které nedávná historie tolik netíží, toho Varšava nabízí daleko víc, než by čekali.

S ohledem na hrůzy druhé světové války je ironií osudu, že jedním ze symbolů Varšavy znázorněným i na městském znaku je mořská panna ozbrojená mečem a štítem, takzvaná Syrenka, která měla podle legendy chránit město a jeho obyvatele. Připlula z moře a na úpatí současného Starého Města vystoupila, aby si na břehu odpočinula. Místo se jí natolik zalíbilo, že se rozhodla zůstat. Rybáři, přestože jim škodila, se zamilovali do jejího zpěvu.

Jednoho dne spatřil Syrenku bohatý kupec, který se procházel na břehu Visly, a uvěznil ji. Pláč mořské panny zaslechl mladý rybářův syn a s pomocí přátel ji osvobodil. Vděčná Syrenka rybářům slíbila, že když budou potřebovat pomoc, bude zde a bude je bránit. Její bronzovou sochu najdete na Staroměstském náměstí, někdejším srdci středověké Varšavy, které koncentrací turistů (i díky mnoha restauracím) připomíná jiné evropské metropole.

Kdo se chce dozvědět, jak se Varšava dostala na pokraj zkázy – Hitler plánoval vymazat ji z mapy světa –, může navštívit Muzeum Varšavského povstání (1944.pl) se spoustou fotografií, artefaktů, multimediálních instalací a efektů, které vás přenesou do centra tehdejšího dění. Působivý je krátký film vytvořený na základě dobových fotografií, který zachycuje podobu města, téměř z devadesáti procent zničeného, z ptačí perspektivy.

Výmluvný je i vývoj počtu obyvatel: zatímco před válkou žilo ve Varšavě 1,3 milionu lidí (dnes má podle posledního sčítání lidu z roku 2017 1,765 mil. obyvatel), na začátku Varšavského povstání v létě roku 1944 jich bylo už jen okolo devíti set tisíc. V lednu 1945, kdy na levý břeh Visly vstoupila Rudá armáda, v sutinách živořila méně než tisícovka lidí. Od roku 1989 připomíná hrdinství obyvatel vzdorujících okupantům Památník Varšavského povstání, k němuž ze Staroměstského náměstí dojdete za méně než deset minut.

S tématem souvisí i Muzeum dějin polských Židů (polin.pl) umístěné v budově, která je architektonickou vizitkou Varšavy. Hlavní hala protíná celý objekt až ke střeše a symbolizuje puklinu, kterou v dějinách polských Židů způsobil holocaust. Vedle muzea vznikl Památník hrdinů ghetta, do něhož Němci v roce 1940 zavřeli na 350 tisíc lidí.

Válečné vřavě padla za oběť i jedenáctikilometrová Královská cesta, která patří k tomu nejreprezentativnějšímu, co Varšava má. Také tato část města byla obnovena, takže nezasvěcený návštěvník nic nepozná.

Začátek je na Hradním náměstí, jemuž dominuje Královský hrad, jak jinak než nově postavený, vzhledem k tomu, že ten původní vyhodili Němci do povětří. V někdejším sídle polských králů a vlád, kde byla 3. května 1791 schválena ústava – první v Evropě a druhá na světě –, se dnes nachází muzeum.

Perlami tamní sbírky uměleckých děl jsou originální obrazy Rembrandta či Bernarda Bellotta, přezdívaného Canaletto, který natolik podrobně a přesně maloval Varšavu, že jeho práce se stala neocenitelnou pomocí během poválečného znovuvybudování města. Před hradem stojí sloup krále Zikmunda III., nejstarší a nejvyšší sekulární pomník ve Varšavě vztyčený v roce 1644 z podnětu krále Vladislava IV. na počest jeho otce, který přenesl polské hlavní město z Krakova do Varšavy.

Královská cesta pokračuje přes Nový svět, jednu z nejživějších ulic s množstvím obchodů a restaurací, do parku Łazienki Królewskie, kde měl svou letní rezidenci poslední polský král Stanislav August Poniatowski (1732–1798). V rozlehlém parku, v němž se dříve nacházely lázně a dnes se tu často konají kulturní i vědecké akce, narazíte na řadu památkových staveb. Nejvýznamnější je někdejší královské sídlo Palác na ostrově.

Kolem se můžete projet na lodičce, zblízka obdivovat pávy, nakrmit veverky (jsou velmi kontaktní), udělat si piknik nebo se kochat romantickými vyhlídkami. Zdaleka však nejde o jedinou zelenou oázu v centru metropole. Oblíbeným místem vycházek je například i Saská zahrada založená Augustem II. Silným (1670–1733), první park v Polsku zpřístupněný veřejnosti. Na jeho okraji na Pilsudského náměstí najdete hrob Neznámého vojína, jediný pozůstatek válkou zničeného Saského paláce.

Na pietní místo s čestnou stráží navazuje široká alej, která začíná velkou fontánou, ve tmě nasvícenou. Okolí zdobí sochy z osmnáctého století představující mytologické postavy a alegorie ročních období, věd a umění. Ve středu města, kde se všechno podstatné nachází v docházkové vzdálenosti, lze urazit čtyři i více kilometrů v zeleni, protože některé parky na sebe navazují. Často v nich (a nejen v nich) narazíte na pomníky připomínající významné události či osobnosti Polska.

Patří k nim i hudební velikán Fryderyk Chopin (1810–1849), který ve Varšavě prožil dětství a dospívání. Ve zmíněném parku Łazienki Królewskie naleznete jeho pomník, další ze symbolů polského hlavního města, u něhož se od května do září každý den konají koncerty. Kromě toho je umělec zobrazen na velkoplošných pouličních malbách a jeho hudbu si můžete vychutnat na multimediálních lavičkách. Na Chopinovu počest se ve městě konají soutěže a festivaly a jeho jméno nese i varšavské letiště.

V muzeu (muzeum.nifc.pl) v barokním zámku Ostrogski je k vidění největší světová kolekce artefaktů spojených se skladatelem, například jeho poslední piano, krabička na bonbony, posmrtná maska a odlitek dlaně. Ucítit tu můžete i Chopinovu oblíbenou vůni fialek. Jde o jedno z nejmodernějších životopisných muzeí v Evropě, kde si přijde na své běžný turista, muzikolog i dítě. V kostele sv. Kříže je uložena urna s Chopinovým srdcem, kterou přivezla z Francie jeho sestra Ludwika.

Známým atributem Varšavy je Palác kultury a vědy (pkin.pl). Po tříletém budování byl otevřen v červenci 1955 jako „dárek národů SSSR“ polské společnosti. Vnitřní prostory nejvyšší stavby v Polsku (237 m) jsou multifunkční. Naleznete zde divadla, kina i koncertní síně s celkovou kapacitou šest tisíc sedadel a největší výstavní prostory v Polsku. V paláci jsou rovněž umístěna muzea (Národní technické a Muzeum evoluce) a přes sto různých institucí.

V budově funguje osmadvacet výtahů včetně těch, které vás za méně než dvacet sekund vyvezou na vyhlídkovou plošinu ve třicátém patře. Se schopností urazit šest metrů za sekundu jsou nejrychlejší v celé zemi. Z vrcholu paláce spatříte především moderní část města, kterou představuje i řada mrakodrapů. K nejvýznamnějším patří ten na adrese Zlatá 44, který projektoval Daniel Libeskind, světově oceňovaný americký architekt původem z polské Lodže.

Ekologicky šetrný mrakodrap ve tvaru plachty (na plachetnici) s výškou 192 metrů a čtyřiapadesáti poschodími je jedním z nejvyšších obytných domů nejen v Polsku, ale i v Evropě.

Sportovní fanoušky může zaujmout pohled na Národní stadion vybudovaný při příležitosti Eura 2012. Má kapacitu přes 58 tisíc míst a zasunovací střechu. Konají se na něm i koncerty světových hvězd či představení ohňostrůjců. Fasáda stadionu, která připomíná pletený košík, v noci pulzuje v polských národních barvách.

Mezi moderními stavbami nelze nezmínit Koperníkovo vědecké centrum (kopernik.org.pl) na břehu Visly, kde je možné provádět zábavné experimenty, díky nimž se stávají srozumitelnými komplikované přírodní jevy. K největším atrakcím patří planetárium Koperníkovo nebe. Prostřednictvím projekcí na sférickém plátně a multimediálním technologiím získáte dojem, že jste v nejodlehlejších zákoutích vesmíru, v hloubce oceánu nebo uprostřed sopky.

Zahrada na střeše Knihovny Varšavské univerzity (buw.uw.edu.pl) patří údajně k nejkrásnějším střešním zahradám v Evropě. Z můstků a vyhlídkové terasy se můžete kochat výhledem na Varšavu, most sv. Kříže a Vislu. Přes speciální okna nebo skleněnou střechu lze nahlédnout do vnitřních prostor.