Článek
Místo, které je odjakživa známo jako trh klenotníků, pro místní představuje historické i kulturní bohatství země. Poctivou ruční výrobu ovšem pomalu vytlačuje ta strojová, a především také konkurence z jiných zemí. „Máme pár malých továren, protože výrobny v Bejrútu, Itálii či Turecku představují pro naše ruční výrobky velkou konkurenci. Ruční práce už zkrátka není tak výdělečná,“ tvrdí Chálid Al-Namel, jenž šéfuje syndikátu klenotníků v severním Libanonu.
O živobytí se šperkař ovšem nebojí, podle něj budou lidé vždy prahnout po zlatě. „Je to stálý byznys, zlato je doplněk. Vždy budou lidé, kteří se budou brát a budou potřebovat prsteny, nebo ti, kteří budou klenoty kupovat jako dárek,“ tvrdí jednasedmdesátiletý Al-Namel. Dodává, že v současnosti jsou trendy šperky, které se nosily za jeho mládí.
Šperkařské tržiště naposledy prošlo rekonstrukcí v roce 2000 a je domovem mnoha zlatnických obchůdků, které se často předávají z generace na generaci. Pro mnoho lidí trh navíc představuje možnost, kde mohou chudí pracovat a zajistit si tak živobytí.
Jak do Libanonu
Mezi Prahou a Bejrútem funguje sezónní linka aerolinek ČSA, která je v provozu od konce května do poloviny října, přesně od 31. května do 15. října. Sezónně se však objevují i lety kolem tradičních svátků, jako jsou Velikonoce či Vánoce.
Na lince operuje pět zpátečních letů týdně, odlety z Prahy jsou v pondělí, středu, čtvrtek, sobotu a neděli večer, odlety z Bejrútu na druhý den, tj. pondělí, úterý, čtvrtek, pátek a neděli v brzkých ranních hodinách.
Jednosměrné letenky začínají přibližně na pěti tisících korunách, zpáteční pak zhruba na dvojnásobku včetně letištních poplatků.
Nejen tržiště, ale rovněž samotný Tripolis mají dlouhou historii. Ta sahá až do 14. století před naším letopočtem. Město bylo v historii pod vládou Perské říše, Říma, Byzantské i Osmanské říše. V současnosti se jedná o druhé největší město i přístav v Libanonu.