Toskánsko severu leží ve východním Německu, rodí překvapivě dobré víno

V roce 1903 si Klinger zakoupil domek na jedné z vinic v Grossjeně. Měl odtud působivý výhled na Naumburg s nápadnou katedrálou. Dnes dům hostí muzeum a návštěvníci se z něj mohou kochat půvabem nejsevernějšího vinařského kraje v Německu. Vinice se rozkládají na strmých svazích a terasách nejen nad hladinou Sály, ale i Unstrutu, jejího levého přítoku.

Edelacker (Vznešené pole), Göttersitz (Sídlo bohů), Paradies (Ráj) – jména vinic, z nichž některé již ledacos pamatují, znějí lákavě. Sálsko-unstrutská oblast nacházející se ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Braniborsko se může pochlubit více než tisíciletou vinařskou tradicí.

Nesporného vrcholu dosáhla výroba lahodného nápoje na začátku 16. století, kdy se na březích středního toku Sály a dolního Unstrutu rozkládalo na sto tisíc hektarů vinic. Války, neúroda a nesmyslné celní vyhlášky zasadily východoněmeckému vinařství těžké rány. Pohromu způsobilo i rozšíření obávaného škůdce vinných hroznů, mšičky révokaze, v roce 1887.

Už začátkem 60. let minulého století začala východoněmecká vláda vinařství dotovat. Výrazný rozvoj nastal až po roce 1989, po pádu Berlínské zdi. Dnes tu sklízejí hrozny na 680 hektarech převážně soukromí pěstitelé. „Chceme vinice rozšířit o dalších sto hektarů,“ tvrdí Siegfried Boy, předseda spolku místních pěstitelů vinné révy. Od roku 2001 nese víno z východního Německa stejný punc kvality jako vyhlášené obchodní značky z Porýní.

Pokud zavítáte do Toskánska severu, na padesátikilometrové „cestě za vínem“ můžete ochutnat výrobky včetně sektu více než padesáti vinařů. Srdce východoněmeckého vinařství se nachází v trojúhelníku tvořeném městy Naumburg, Bad Kősen a Freyburg. Zasloužený věhlas si získali Bernard a Kerstin Pawisovi, kterým se podařilo v rekonstruovaném benediktinském klášteře dokonale navodit atmosféru dob minulých.

V Grossjeně na soutoku Sály a Unstrutu si určitě nenechte ujít místo, kterému místní výstižně říkají Kamenná obrázková kniha. Na idylické vinici, založené Johannem Christianem Steinauerem v roce 1720, návštěvníky překvapí mohutná stěna z přírodního pískovce. Neznámý autor do ní vytesal 12 reliéfů v nadživotní velikosti táhnoucích se v délce 150 metrů. Deset z nich znázorňuje biblické výjevy týkající se vína nebo vinařství.

V základech Steinauerovy vily, vystavěné nad vinicí, se v roce 1913 podařil úchvatný objev. Náhodou právě tady objevili čtyři láhve vína z let 1678, 1680 a 1687. Láhev s vinětou z roku 1687 můžete spatřit v proslulém Muzeu vína ve Špýru na jihozápadě SRN: znalci ji považují za nejstarší plnou láhev vína na německém území.

V Toskánsku severu si na své přijdou milovníci jízdy na kole: zdejší cyklostezky jsou – jak jinak – výtečně udržované.