Tomáš Krejčíř doporučuje pro rodinnou dovolenou Bavorské Alpy, sní ale o Austrálii

Pochopitelně s rodinou, protože mi připadá strašné, aby člověk jezdil někam sám, když má rodinu. Teď jsme byli třeba na chalupě v Palčicích, což je taková malá vesnička na pomezí Čech a Moravy. Je to takový konec světa. Končí tam cesta, u ní je asi šest nebo sedm stavení obklopených přírodou a do vsi se jede dlouho lesem. Tak tam jezdíme rádi.

Pojedeme do lázní v Jeseníku, kde jsme byli nedávno na víkend a teď si chceme užít celý týden. Strašně se nám líbilo v Priessnitzových lázních. My si s manželkou dáme procedury a děti jsou tam naprosto šťastné. Máme celé patro vily pro sebe. Ještě pojedeme na nějaký rodinný tábor a tím to pro mě asi končí. Další aktivity už má jen manželka s dětmi.

Mám, chtěl bych se podívat do Austrálie nebo na Nový Zéland, to bych hrozně chtěl. Austrálii bych chtěl projet autobusem z jihu na sever nebo naopak, protože takhle jezdí jenom turisti a když se tam posadíte, poznáte spoustu nových národností a osudů. A ti lidé si povídají, co kde viděli, radí si, kde spát a co je kde hezké. Spí se v různých kempech v divokých podmínkách. To je takový můj sen, ale jezdí tam hodně staří lidé nebo naopak hodně mladí, lidé v mém věku se tam nedostanou. Tak se těším, že až zestárnu, tak nasednu a pojedu, s manželkou. Jestli bude chtít. To je můj sen.

Jsou místa, která se mi líbí, jako je například Berchtesgaden v Německu. Berchtesgaden je známý jako Hitlerovo Orlí hnízdo. Ale mě zaujal hlavně krásnou přírodní scenérii okolo Königsee, což je jedno z nejčistších jezer v Evropě, a tam je to úplně šíleně krásné. Já jsem tam byl vlastně jenom dvakrát, ale chtěl bych na to místo určitě jet znovu. S dětmi jsme se vyřádili v solných komorách, kde se jezdí na dráze a na klouzačkách. Tam se nám taky moc líbilo.

A pak jsou ještě města, která vždy rád znovu uvidím, jako je třeba Paříž. Ale jinak, že bych jezdil někam pravidelně, to ne, nemám moc chuť se někam vracet, radši jedu pokaždé jinam.

Asi se mi nejvíc líbilo v Americe, kde jsme byli s manželkou. Už je to dávno, ještě jsme neměli děti. Vyrazili jsme na dvouměsíční cestu vypůjčeným autem, kdy jsme projeli asi dvacet států. Měl jsem pocit svobody, nezávislosti, přátelství a bezstarostnosti. Tak to byl určitě můj největší cestovatelský zážitek. Hodně se mi také líbilo v Brazílii, kde jsem byl sám na takové polopracovní cestě. Byl jsem v Africe v pouští, ta byla také zajímavá.

Teď jsme byli na Madeiře, to je takový vertikální svět, kde je všechno třírozměrné. Normálně se rozhodujete, jestli jdete doprava nebo doleva, do dálky nebo do šířky a tady pořád lezete nahoru a dolů. Připadal jsem si tam jako nějaký liliput v Gulliverových cestách, který brázdí obrovský prostor.

Hodně se mi líbilo v Portugalsku. Úplně jiný zážitek mám z Ruska, kde jsem byl měsíc, a hodně rád mám Francii. Mám spoustu zážitků, a žádný nijak výrazně nepřečnívá.

Především za přírodou. Děti umění nezajímá, ty jsou ještě malé, tak jezdíme hlavně do přírody a za zábavou. Pro mě jsou důležitá místa, která mi dávají harmonii, a to je hlavně příroda. Kdyby mi dal někdo na výběr, teď to jen tak plácnu, třeba sto tisíc dolarů, ať strávím čtrnáct dní v New Yorku nebo zájezd do Austrálie, kde utratím pět tisíc dolarů, tak si radši vyberu Austrálii.