Článek
Oblast dnešního Gobustánu lákala po poslední době ledové osadníky díky své úrodnosti i množství zvířat k lovu. Lidé se usazovali v jeskynních a o jejich přítomnosti dnes vypovídají tisíce petroglyfů, které i přes stáří až 20 000 let zůstávají dobře viditelné. „Petroglyfy se řadí mezi nejstarší formu lidského umění,“ vysvětluje pracovník místní rezervace Rehman Abdullajev. „Kdysi se s nimi pojila i hudba, tančilo se. Teď nám už zbyly jen malby.“
Po čtyři tisíce let byly jeskyně útočištěm lidí, ale také svatyněmi. Odehrávaly se v nich různé ceremonie, včetně uctívání předků. Petroglyfy vyobrazují bojovníky, ženy, zvěř, ale i scény obětování. A i když se krajina v průběhu historie změnila k nepoznání, i dnes mohou návštěvníci vidět alespoň zlomek toho, co viděli tamní dávní obyvatelé, ale především to mohou i slyšet.
Stáří petroglyfů se různí, některé jsou z mladší doby kamenné, některé ze středověku.
Zajímavostí Gobustánských skalních památek jsou totiž takzvané zpívající kameny. Jeden z nich, Gaval Dash, stojí přímo u vstupu do rezervace. Na první pohled na něm není nic zvláštního, ale když se na něj menšími kameny udeří, vydává dunivý zvuk. Za neobvyklou rezonanci mohou malé díry ve skále.
„Všechny ze čtyř kamenů nesou stopy dlouhého používání,“ dodává Abdullajev. Zdejší petroglyfy vyobrazují mimo jiné i tancující lidi, to proto, že předci kolem tajuplných zpívajících kamenů zřejmě tančili a vykonávali různé ceremonie.
Některé jsou ze středověku
Skalní malby jsou různého stáří a experti tvrdí, že na nich lze pozorovat, jak se někdejší lidská společnost vyvíjela — jak se měnily její zvyklosti a podobně. V dávné minulosti, když byla hladina Kaspického moře mnohem vyšší a byla propojena s Černým mořem, vydávali se po ní lidé na plavidlech. I o tom petroglyfy dokládají svědectví. Když lidé začali spíše než ryby lovit divočáky a podobnou zvěř, změnily se i malby.
Pustá krajina je přesným opakem toho, jak vypadala v minulosti.
Některé petroglyfy jsou ale mnohem mladší, pocházejí ze středověku. A nacházejí se pořád nové a nové. Za posledních pár let jich bylo objeveno na 500, experti si ale nedělají iluze, že se jich v oblasti, která byla v roce 2007 zapsána na seznam UNESCO, neukrývá mnohem víc.