Článek
V Zázrivé stojí Jánošíkův dvůr, jehož součástí je i krčma slavného zbojníka. Češi si ji náramně oblíbili. „Na týdenní pobyty jich jezdí více než Slováků,“ přiznává manažerka podniku Veronika Letková.
V restauraci s naprosto originálním interiérem zachycujícím život Jánošíka čekají gastronomické pochoutky v podobě tří druhů halušek, nejrozličnějších polévek či zabijačkových specialit. Jen ti nejzdatnější dokážou nerozesmutnit kuchařku, která sleduje nevymetené talíře s těžkým srdcem.
Viera Karcolová v Jánošíkově dvoře v Těrchové předvádí zaplétání korbáčiků.
Až budete dostatečně nasyceni, je možnost využít zdejšího speciálního programu, v jehož rámci se naučíte zaplétat zázrivské korbáčiky, ručně vyráběné sýry z kravského mléka. Pod rukama Vierky Karcolové, provozní Jánošíkova dvora, jde o hotový koncert.
Denně jich vyrobí 300, přičemž jen na čisté zaplétání potřebuje slabých pětačtyřicet minut. „Jde o způsob obživy pro velkou část vesnice. U nás doma zaplétá korbáčiky tři čtvrtě rodin,“ směje se. Všechny účastníky kurzu učí proceduře výroby, od zpracování mléka až po výrobu sýrových nití, z nichž se korbáčiky zaplétají.
V Jánošíkově dvoře si však můžete vyzkoušet nejen zaplétání tradičních sýrových pochutin, ale lze absolvovat i školu hry na fujaru. Hra na tento tradiční hudební nástroj byla v roce 2005 zanesena na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Za dvě hodiny je všem návštěvníkům odhalen postup výroby nástroje, jeho historie a samozřejmě nechybí ani praktická výuka. Pro ty nejakčnější z turistů je pak k mání i škola lidového tance. V případě, že dvouhodinový kurz pro zpestření vaše smysly zcela pohltí, můžete si dopřát i delší pobytový kurz výuky slovenského tance.
Všechny programy jsou pod vedením ostřílených znalců prostředí, takže pokud se rozhodnete částky v rozmezí 11 až 25 eur investovat, čeká vás nejen nápor na bránice, ale i nepřeberné množství výjimečných informací.
Nenechte si ujít
Hriatvo: Nápoj z pálenky, který se podává teplý. Při výrobě je třeba nechat zkaramelizovat cukr, přidat skořici, pro lepší chuť také trošku másla. S pálenkou se vše zahřívá, než začne nápoj vřít. „Staří lidé dříve dostávali za brambory líh. Samotný byl na pití příliš drsný, a tak ke zkrácení a rozveselení zimního večera vzniklo hriatvo,“ vypráví legendu Ľubomír Kubla, organizátor spousty doprovodných akcí a podnikatel z Oščadnice.
Terchovská muzika: Terchová je rodištěm Juraje Jánošíka. A kapela, která odsud pochází, svojí slávou vyhlášeného zbojníka ještě předčila. Byla zařazena na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví Slovenska. Sdružení, jež si i kvůli váhovým dispozicím občas říká Těžká kapela, kupříkladu jako jediné používá terchovskou basičku. Její zvláštností jsou pouze dvě struny. „Není přece umění hrát, když jich je pět,“ smějí se členové kapely vystupující zásadně v tradičním kroji.
Kozí vršek: Na slovenské dálnici D 1 ve směru na Liptovský Mikuláš nedaleko Bešeňové je za benzínovou pumpou zastrčený podnik nesoucí název Kozí vršek. Jde o jediný podnik na Slovensku produkující kozí sýry. „Je to výborný doplněk stravy pro posílení imunity. Vždyť kozy přežily i Černobyl,“ říká Jozef Husarčík, který je jedním ze tří majitelů společnosti zpracovávající denně zatím 2000 litrů kozího mléka, stejné množství kravského a polovinu ovčího.
„Lichotí nám, že naše kozí sýry chtějí až v Nizozemsku, což je země na sýry vyhlášená,“ říká. Doufá, že brzy se podaří přejít pouze na zpracování kozího mléka. „Neměli jsme dostatek dodavatelů. Ale už se o nás ví, tak snad bude lépe,“ říká Husarčík.
