Zámek tří císařů Zbiroh ukrývá tajemství nacistů i železnou masku

Hrad Zbiroh vznikl přibližně na sklonku 12. století a za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců. Nacházel se na buližníkové skále, která tvoří jeho podloží. Skládal se z hlavního reprezentačního paláce, z hradeb a strážné věže, která je tu dodnes a je nejstarší samostatně stojící hlásnou věží u nás.

V průběhu následujících staletí hrad vlastnily různé šlechtické rody jako Rožmberkové, Štemberkové a Lobkovicové. Nejznámější jména, která však na Zbirohu uslyšíme, patří třem panovníkům, a to Karlu IV., Zikmundu Lucemburskému a Rudolfu II. Ne nadarmo se mu přezdívá zámek tří císařů.

Dnešní podoba rozlehlého renesančního sídla pochází z konce 16. století z doby Rudolfa II. V 17. století byl zámek využíván jako vězení. Ve stejné době vyhořel a následně došlo k barokní přestavbě. Posledním majitelem zámku se stal kníže Josef Colloredo-Mansfeld. Právě v tomto období zde pobýval malíř Alfons Mucha (1860-1939; na zámku bydlel v letech 1912-1928).

Mucha si pro svůj ateliér vybral prostor velkého sálu a strávil na Zbirohu celkem 18 let. Líbila se mu nejen rozloha sálu, ale i dobré světelné podmínky, jelikož se v něm nachází prosklená střecha. Právě tady Mucha vytvořil svůj cyklus dvaceti velkoformátových obrazů s názvem Slovanská epopej. Je třeba zmínit, že Mucha nebyl pouze světoznámým malířem, ale i členem české zednářské lóže. Na zámku můžeme dokonce narazit na obraz Muchy v obřadním rouchu zednářů.

Zbiroh je mimo jiné hlavním sídlem řádu templářů v Čechách, který vznikl ve středověku a účastnil se křížových výprav. Funguje dodnes a v České republice má své sídlo právě tu, kde se rytíři řádu pravidelně scházejí. V místní kapli například probíhá pasování nových rytířů.

Během druhé světové války byl Zbiroh přísně utajovaným objektem. V roce 1943 se stal důležitým místem pro štáb SS. Zámek ležící téměř na půl cesty mezi Prahou a Plzní byl ideálním strategickým bodem. Díky svému umístění na vrchu a tvrdém buližníkovém podloží, jež dobře odráží rádiové vlny, byl i skvělým místem pro odposlechy. Členové štábu začali Zbiroh upravovat podle svých potřeb. Nechali zazdít přebytečné vchody do podzemí a do jejich hledáčku se dostala hradní studna, kterou následně zkoumali.

V roce 1944 na Zbiroh přiletělo letadlo se spisy a zlatem a dalšími tajemnými artefakty. Němci měli své věci na zámku kdesi uschovat a plánovali, že si je později vyzvednout. To už ale nestihli, a tak by se údajně tyto materiály měly na zámku někde nacházet.

Když skončila druhá světová válka, zabrala zámek Československá armáda, která tu umístila tajný radar Tamara, díky němuž byl Zbiroh přísně střežený. Dokonce musel na dlouhá léta zmizet z map. Utajeným vojenským objektem byl až do 90. let, kdy byl opuštěn. Následně byl vrácen původním majitelům, rodu Colloredo-Mansfeld, který jej daroval státu. Zámek pak vlastnilo město Zbiroh až do doby, než ho koupil současný majitel, který objekt proměnil na hotelový resort.

Následně zámek čekala rozsáhlá rekonstrukce a veřejnosti byl otevřen v roce 2005. Během oprav se připomenula temná minulost. Ve studni se totiž objevily spisy štábů SS, kancelářské potřeby a zbraně z období druhé světové války. Tyto předměty si je ostatně možné prohlédnout v rámci prohlídky.

Studna je zajímavá tím, že je nejhlubší hradní studnou v Evropě a je vylámaná do buližníkové skály. Hloubkou dosahuje 80 metrů a má falešné dno. Dosahovat má celkem až 163metrové hloubky. Ve spodní části se nejspíše ukrývá něco, co si nacisté nepřáli zveřejnit.

Archeologové do studny v roce 2005 spustili kameru a pokusili se záhadě přijít na kloub. V 85 metrech narazili na sloupec vody a pod ním na uzávěru z fošen a jílu. Dalšího výzkumu se odborníci zdráhají a bojí se, že by se zde mohlo nacházet velké množství výbušnin, které tu Němci zanechali.

O studni se však traduje mnoho dalšího. Například se povídá, že ukrývá poklad. Říká se také, že ji příbramští dělníci kopali celých 80 let. Studna byla pro sídlo velmi důležitým zdrojem vody a čerpalo se z ní po celá staletí. Časem ale její význam upadl a postupně se stala odpadní jímkou, v níž končily zbytky jídla.

V 80. letech 17. století se rozhodlo, že je potřeba studnu opět vyčistit a navrátit jí původní účel. V roce 1686 se jeden zedník rozhodl do hluboké a temné studny spustit. Při sestupu se ale zranil a při pádu zemřel. I přes tuto tragédii se studnu nakonec vyčistit podařilo, a mohla tak sloužit svému původnímu účelu. Alespoň do příchodu nacistů.

Tím ale záhady okolo Zbirohu nekončí. Před pár lety byl objeven vstup do tajemné kobky. Místnost byla bez světla, přívodu vzduchu i sanitárního zařízení. Do takového typu místnosti se umisťovali ti nejhorší z nejhorších. V kobce našli badatelé záhadnou železnou masku, podobnou jako ji známe z filmu s Leonardem DiCapriem v hlavní roli Muž se železnou maskou (1998). Podařilo se zjistit, že pochází ze 17. století.

Tento druh masky se nasazoval vězňům z důvodu znepříjemnění trestu, či snaze znemožnit jejich identifikaci. Komu maska patřila, je však záhadou. Spekuluje se, že snad jednomu ze čtyř členů stavovského direktoria, jež si zde odpykávali doživotní tresty za povstání po bitvě na Bílé hoře. Kdoví, jaká tvář se pod maskou ukrývala.

Prohlídky zámku jsou návštěvníkům k dispozici každý den v roce. Na výběr je ze dvou okruhů, a to zámecký a hradní. Zámecký nabízí historii od dob jeho vzniku až do novodobých dějin a prohlídka probíhá v interiérech zámecké části objektu. Můžeme si například prohlédnout obrovský glóbus Tycha de Brahe, podle něhož sestavoval osobní horoskop císaři Rudolfu II. Zajímavý je též příběh o králi železnic a rovněž jednom z majitelů zámku Henrym B. Strousbergovi.

Výklad je obohacen historií templářského řádu s některými zcela unikátními exponáty. Prohlédneme si i Zednářský salonek s ceremoniálními předměty a Secesní salonek dekorovaný tvorbou Alfonse Muchy. Nejvíce nás okouzlí prostory již zmíněného Muchova sálu. Obdivovat zde můžeme i jeho originální plátno, jakým je opona pro zbirožskou sokolovnu.

Hradní okruh zahrnuje prostory původního středověkého hradu. Navštívíme nejstarší samostatně stojící hlásnou věž a nejstarší hradní kapli u nás. Též lze vystoupat na hlavní útočištnou věž z 13. století, z níž je krásný výhled na křivoklátskou krajinu a brdské hvozdy. Dále nahlédneme i do oné tajemné studny. Nechybí ani prozkoumání podzemní kobky, která se nachází v samotných základech hradní stavby.

Zámek kromě prohlídek krásných interiérů nabízí romantický park s altánkem, fontánami, terasami a výhledem na vinice nebo do okolí krajiny křivoklátských lesů. V areálu se mimo šachovnice a minigolfu nachází lanové centrum, které je otevřeno od června do září o víkendech a svátcích, během letních prázdnin pak každý den od 10 h do 17 hodin.

V anglickém parku vede nejen naučná stezka, ale též dráha pro terénní čtyřkolky. Během roku pořádá zámek různé společenské akce, ať už ochutnávku vín, koncerty či jarmarky. Na své si tu přijde opravdu každý.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zámek Zbiroh