Zámek Sychrov v zimě. Čím žije mimo hlavní sezonu

Kromě toho probíhají odborné práce v sychrovských restaurátorských a konzervátorských dílnách, renovují se podlahy, prořezávají stromy v zámeckém parku, probíhá inventura mobiliáře. Teplota v objektu, který se nevytápí, od léta zvolna klesá téměř k nule, takže průvodci ani návštěvníci, kterých v zimních měsících dorazí zhruba deset tisíc, se na prohlídkové trase neobejdou bez kabátu, šály a čepice.

Návštěvnický okruh ve druhém patře východního křídla se soukromými apartmány je přitom zazimován – nábytek zakrytý a koberce srolované, aby se na ně zbytečně neprášilo, závěsy zatažené, aby se prověsily a aby chránily místnosti před ostrým zimním sluncem, drobnější předměty zabalené do odkyseleného papíru. O tom, jaké další změny oproti hlavní sezoně toto období přináší, jsme si povídali s kastelánem Milošem Kadlecem a průvodcem Ondřejem Kubáčkem.

Práce typické pro dobu od listopadu do března začínají prakticky hned po skončení hlavní sezony. V tu chvíli však ještě nejde o velký úklid, ale o přípravy na advent a Vánoce. O těch uplynulých na zámku nastrojili deset stromečků.

Ozdoby byly před časem vyvzorovány podle požadavků správy zámku Sychrov tak, aby připomínaly někdejší majitele, knížata ze starobylého francouzského rodu Rohanů. Najdete na nich jejich heraldické znaky, ocásek hranostaje jako symbol vznešenosti a kosočtverec, symbol bohatství.

V salonu královského apartmá si návštěvníci mohli pod stromečkem prohlédnout i desítky předmětů z depozitáře, většinou hraček představujících dárky. Tato část zámku patří k těm nejhonosnějším. Ubytoval se tady například pruský král Vilém během tažení do bitvy u Hradce Králové v roce 1866 a nedlouho po něm i jeho poražený protivník, rakouský císař František Josef I., když na cestách zjišťoval válečné škody.

V další reprezentativní místnosti, velké zámecké jídelně, zase zaměstnanci nešetřili dekoracemi a tácy bohatě naloženými cukrovím. Návštěvník si to možná ani neuvědomí, ale i za tím je spousta práce. „Vánoční výzdoba nám obvykle trvá celý měsíc,“ říká průvodce Ondřej Kubáček s tím, že její úklid na začátku ledna jde o něco rychleji. „Třeba s cukrovím se ale musí zacházet hodně opatrně, aby vydrželo zase na další rok.“

Sám přikládá ruku k dílu, hlavně co se týká hrubé práce, jako je přemisťování nábytku. To provází každoroční velký úklid zámku, který však nespočívá jen ve fyzické dřině, ale například i v inventarizaci mobiliáře čítajícího desítky tisíc kusů. Samostatnou kapitolou je knihovna, jejíž „údržba“ zabere několik týdnů. „Každý z více než sedmi tisíc dvou set svazků se musí vyndat, zbavit prachu a zkontrolovat, jestli ho nenapadla plíseň nebo škůdci, kteří si pochutnávají na starém papíru,“ upozorňuje průvodce.

Během gruntování se část prostor z prohlídkového okruhu vyřadí a kompletně vystěhuje. „Postavíme štafle nebo lešení a vyčistíme všechno, od stropu přes stěny až po podlahu,“ říká kastelán Miloš Kadlec. Taková akce se přirozeně lépe provádí v době, kdy nechodí tolik návštěvníků. Momentálně jsou ale tři místnosti nepřístupné z jiného důvodu – dokončilo se v nich restaurování parket, které jsou čerstvě navoskované a musí se nechat zaschnout.

Úklid je časově nesmírně náročný, protože na Sychrově se nachází řada umělecky vyřezávaných stropů (např. ve zmíněném salonu a jídelně) i obložení stěn, které je nutné oprášit štětečkem a otřít hadříkem. Jen na větší plochy se používá speciální vysavač. Pokud se do dřeva pustí červotoč, je to komplikace navíc. „Podle rozsahu napadení se pak rozhodujeme, jestli škůdce zničíme plynem, odvezeme mobiliář na ozáření do Roztok nebo postačí drobnější zásah.“

Ani na mobiliář není možné jít s běžnými čisticími metodami a prostředky. „Na dřevo naši restaurátoři doporučují například přípravky na bázi včelího vosku a podobně. Předměty z porcelánu odnášejí průvodkyně do dílen, kde je oplachují vodou, a do tepla k ošetření někdy přemisťujeme i cínové věci jako talíře a džbány, protože zejména tento kov je citlivý na nižší teploty a vlhkost, které mohou měnit jeho strukturu a vést k takzvanému cínovému moru,“ vysvětluje kastelán.

Otázku, o kolik stupňů v době šetření energiemi snížit teplotu, na Sychrově řešit nemusí, protože zámek se nevytápí. Rohanové, kteří objekt koupili v roce 1820, s ním počítali jako s letním sídlem, pouze za první republiky do roku 1945 tu pobývali celoročně. „Jak mi ale vyprávěly rohanské princezny, vytápělo se jen několik místností, do kterých se rodina v zimě sestěhovala,“ podotýká Miloš Kadlec.

„Nicméně stejně v nich měli teplotu nižší, než jaká se teď doporučuje v rámci úsporných opatření, většinou ne víc než šestnáct stupňů. Dříve byla i šlechta otužilejší a zvyklá na drsnější podmínky, takže to považovali za normální teplotu. Jen když se šli vykoupat nebo v noci na toaletu a procházeli přitom desítky metrů dlouhou studenou chodbou, museli si vzít kabát.“

V některých pokojích najdete kachlová kamna a pouze v jediném klasický krb. Používalo se i vytápění z kotelny v přízemí – pod podlahou vedly rozvody s horkou vodou nebo do místností proudil skrz mřížky teplý vzduch. Poslední majitelé, právník Alain Rohan s manželkou a sedmi dcerami, si nechali zavést ústřední topení. Komfortu si užívali jen do roku 1945, kdy jim byl zámek státem zkonfiskován kvůli německému občanství, k němuž se za druhé světové války přihlásili. Později bylo topení z estetických důvodů odstraněno.

Jak už bylo řečeno, druhé patro, které se po téměř dvaceti letech restaurování podařilo v roce 2020 vrátit do podoby z druhé poloviny devatenáctého století a zpřístupnit veřejnosti, je zazimováno. Jde o exkluzivní prohlídkový okruh takzvaně bez provázků, kdy skupina maximálně osmi návštěvníků s průvodcem není na trase omezována klasickými koridory.

Orientální salon, kardinálský pokoj či soukromá apartmá Benjamina Rohana a jeho ženy Gabriely budou k vidění zase od dubna.

Stejně tak je na zimu zavřený zámecký park, o jehož rozvoj se zasloužil největší „stavitel“ na Sychrově a zároveň vášnivý dendrolog a botanik Kamil Rohan. Právě on nechal zámek v letech 1847 až 1892 přestavět do novogotické podoby a věnoval se i úpravám přilehlého areálu. Důvodů, proč se do parku od listopadu do dubna nedostanete, je hned několik. Nutnost odhrnovat sníh z cestiček by osmnácti zaměstnancům zámku přidělávala práci.

Větve starších dřevin obtěžkané sněhem by mohly ohrožovat návštěvníky podobně jako arboristické práce v korunách stromů. Dalším argumentem, proč lidi v zimě do parku nepouštět, je starost o špalkovou dlažbu v průjezdech. „Pokud by návštěvníci přicházeli z parku v botách obalených sněhem, časem by se dlažba, byť z odolného modřínu, začala vlnit.“

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Sychrov