Zámek Kratochvíle sálá renesancí na každém kroku

Článek

Tento zámek ve správě Národního památkového ústavu, obklopený i s přilehlou zahradou vodním příkopem a zvenčí obehnaný zdí, byl na místě bývalého hospodářského dvora Leptáč nejprve rozšířen jako dvůr s oborou, a to Jakubem Krčínem z Jelčan. Mocný velmož té doby, Vilém z Rožmberka, kterému tato nemovitost s pozemky, jak se říká, padla do oka, ji ocenil na protihodnotu, za níž ji s Krčínem směnil. Tou bylo město Sedlčany s rovnou desítkou okolních vesnic.

Vilém z Rožmberka se rozhodl nechat zde vystavět zámek v italském stylu a tímto úkolem pověřil stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Ten se mu již předtím osvědčil při přestavbě zámku Český Krumlov a v letech 1583-1589 zvládl zrealizovat tuto Rožmberkovu vizi.

Vystavět tuzemskou obdobu italské vily nebylo až tak snadné, a to díky problémům blízkým italským Benátkám nebo třeba francouzskému opatství Montmajour, kterým bylo bažinaté podloží. Piloty, pro stabilitu budoucího zámku do mokřadu vrážené, ale nebyly kmeny jehličnanů jako borovice a modřín v případě Benátek, leč dubové a olšové. Na výzdobě se podíleli malíř Georg Widman a štukatér Antonio Melana.

Dalším majitelem se po Vilémovi stal roku 1592 Petr Vok z Rožmberka. Přestože Vilém se čtyřikrát oženil, ani poslední sňatek s mladší manželkou mu nedal dědice, a tak se jeho mladší bratr Petr Vok stal dědicem Vilémova panství. To však bylo krom honosných nemovitostí plné dluhů, stejně jako Petr v nich takzvaně vězel až po uši.

Petr Vok, takřka po vzoru Boccacciova Dekameronu, se na Kratochvíli uchýlil i s družinou v roce 1598, kdy Český Krumlov zdárně dobyl neviditelný nepřítel, kterým byla epidemie moru. O tři roky později prodal Vok zadlužené panství i s Kratochvílí císaři Rudolfu II., který ve finále ani zámek nikdy osobně nenavštívil.

Ani Petrovi nebylo dáno zplodit potomka a jeho smrtí v roce 1611 skončil i rod Rožmberků, dědicem se stal jeho, již dříve rožmberským majetkem, jako hrad Rožmberk, obdarovaný synovec Jan Zrinský ze Serynu, který ovšem zemřel hned rok poté. Co se týče majitelů zámku po císaři, co ve známém filmu měl dvojníka pekaře, pak zde figuruje Jan Oldřich z Eggenbergu a po něm Schwarzenbergové.

Od roku 1981 do roku 2006 byla v zámku k vidění expozice věnovaná animovanému filmu, která nabízela seznámení s prací veličin žánru, jako byli Jiří Trnka, Karel Zeman, Hermína Týrlová, Radek Pilař nebo Břetislav Pojar. K vidění byly jak kulisy, tak „herci“, tedy originální loutkové postavy z filmů jako Rumcajs, Křemílek a Vochomůrka, Ferda Mravenec, princ Bajaja, medvídci, co se u Kolína potkali, a samozřejmě Krteček, který tehdy netušil ani náhodou, že jednou vycestuje v doprovodu pandy do vesmíru.

Sám zámek posloužil jako reálná kulisa například v roce 1980 při natáčení povídky Laurette alebo Súmrak, závěrečného příběhu renesančního slovenského filmu Triptych o láske, ještě dříve, v roce 1973 zde ožil v televizním zpracování Goethův příběh Fausta a Markéty, a to v operní verzi.

Deinstalace expozice animovaného filmu v roce 2007 (daná mimo jiné finančními problémy Krátkého filmu, jako by snad byl potomkem samotných Rožmberků) nastartovala projekt nazvaný Renesance renesance, jejímž záměrem bylo vrátit zámku podobu a ducha doby posledních Rožmberků. Práce se podařilo dokončit roku 2011, tedy rovných 400 let poté, co smrtí Petra Voka tento rod vymřel.

Jak se dílo podařilo, se lze přesvědčit při prohlídce zámku, která zahrnuje tři okruhy: renesanční vilu zámku, vilu navíc s kostelem Narození Panny Marie a zámeckou zahradu. U obou interiérových okruhů je zahrnuta i zahrada. Interiér nabízí jako první Vstupní sál s bohatě malbami s loveckými výjevy zdobeným stropem.

V patře zaujme z menších prostor pracovna Petra Voka, lze nahlédnout i do alchymistického koutku nebo pánské ložnice. Plné stoly se prohýbají v přípravně jídla, naservírované pak jej lze vidět v honosném Zlatém sále. Zde zaujme i kachlová podlaha, věrně zrekonstruovaná podle původního fragmentu, dekorovaného strukturou brokátového vzoru. Umně zdobený strop je ukázkou štukatérského Melanova mistrovství. Mnohem prostší je výzdoba Velkého horního sálu, dodnes sloužícího jako společenská místnost, ve které se pořádají například koncerty a jiné kulturní akce.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Kostel, spíše kaple Narození Panny Marie nabízí jak štuky, tak malířskou práci Georga Widmana, jehož malby zdobí i vnitřek zámek obklopující zdi na jižní straně. Při procházce zahradou není od věci mít na paměti heslo Viléma z Rožmberka Festina lente, tedy pospíchej pomalu (které je napsáno i nad vlašským krbem ve Velkém horním sále). Zahradu lze projít i v době akcí, jako byly letošní čtyři působivé magické večery s renesanční hudbou, tanci a atmosférou plným představením A noc bude mým světlem.

Pravidelně krásné prostředí zámku a zahrady poskytuje prostor divadelním představením nebo pořadům profesora Martina Hilského, překladatele a znalce Shakespearova díla. Letošní Hradozámecká noc proběhne 26. srpna a umožní vychutnat atmosféru komplexu památky za svitu svící, tónů renesanční flétnové hudby i možností ochutnat pivo Petra Voka.