Hlavní obsah

Zahradu rosického zámku ozdobí moravský klát

Právo, Miroslav Homola

Budoucí truhláři ze Střední školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách se učí dnes už téměř zmizelou dovednost – výrobu moravských klátů. Od začátku školního roku těchto historických včelích úlů zhotovili šest a v úterý první z nich převezli do zámku v Rosicích. Právě tam se stane trvalou součástí zámecké zahrady, kde ho budou moci obdivovat turisté.

BEZ KOMENTÁŘE: Unikátní moravský klát putoval do zahrady rosického zámkuVideo: Miroslav Homola, Právo

Článek

„Moravské kláty jsou historickým druhem vyřezávaného včelího úlu, který z moravské krajiny vymizel v polovině 20. století a s ním odešly i výrobní postupy sahající až do gotiky. Výroba těchto úlů se jinde v Česku neučí. My jsme díky projektu z EU mohli výuku obnovit. Díky enormnímu zájmu studentů chceme projekt ve výuce zachovat a do jihomoravské krajiny vrátit další kláty,“ říká ředitel Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy Josef Hypr.

Na výrobu celkem tři metry vysokého a zhruba 200 kilogramů vážícího včelího úlu bylo zapotřebí asi 350 hodin práce.

„Celkem se na výrobě všech klátů vystřídalo zhruba 150 učňů. První z dokončených úlů bude nainstalován v rosické zámecké zahradě. Zbylých pět klátů bude zanedlouho zdobit další zahrady jihomoravských zámků a muzeí,“ popsal Roman Slaný, externí lektor učňů brněnské střední školy a restaurátor dřeva.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Historické úly - kláty bývaly kdysi běžnou funkční ozdobou moravských zahrad.

„Plány na repliky historických úlů jsem vytvořil po návštěvě skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde se jich naštěstí několik zachovalo. Nechceme však, aby kláty byly jen jakousi turistickou raritou. Všechny jsou zcela funkční a naším prvořadým přáním je, aby v nich mohly zase žít včely,“ dodal Slaný.

Tvůrci unikátních úlů upřednostňují autentickou historickou kvalitu před pouhou kvantitou. Chtějí oživit i dovednost zhotovování klasického šindele tak, jak se vyráběl v gotice nebo baroku. Tomu přizpůsobili také své nástroje.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Výroba klátu dá pořádně zabrat.

Na výrobu úlu používali studenti topolový kmen, dále dřevo smrku i lípy. Práce to nebyla snadná.

„Sháněli jsme stará kovaná dláta, během kurzu jsme pak se studenty tyto nástroje opravili a následně s nimi ve školních dílnách pracovali. Jeden nástroj, takzvaný šindelářský háček pro zhotovování drážek do šindelů, jsme našli zasunutý pod trámem zapadlé renesanční chalupy. Opravili jsme ho u specializovaného kováře a nechali udělat repliky,“ vypráví Slaný.

Pod stromečkem si přeje hoblovku

Zatímco většina dívek v jejím věku touží po kosmetice nebo oblečení, Anička Pokorná ze 3. ročníku truhlařiny má o dárku pod stromečkem jasno. „Mým snem je mít vlastní hoblovku,“ prozrazuje studentka, která se chce v budoucnosti věnovat profesi restaurování nábytku.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budoucí restaurátorka nábytku Anna Pokorná

Doma ve vesnici Dolní Rozsička na Vysočině ji v řemesle podporují, díky čemuž se může chlubit sadou kvalitních dlát a dalším nářadím. Je v současnosti jedinou učnicí v tomto spíše chlapském oboru, ale ve škole už učili truhlářek několik.

TIP: Rosický zámek, v jehož zahradě si nově budete moci prohlédnout moravský klát, je pro turisty otevřený od dubna do října denně kromě pondělí vždy od 9.00 do 17.00. Poslední prohlídka začíná v 16.00.
Související témata:

Výběr článků

Načítám