Za Žižkou k Sudoměři. Sochu vojevůdce obklopují krásné rybníky

Památník nám připomíná Žižkovo vítězství v bitvě u Sudoměře 25. března roku 1420. Žižka zde se svým oddílem porazil výraznou přesilu „železných pánů“. Vojska strakonických johanitů a katolických šlechticů čítala dva tisíce vojáků. Mysleli si, že takto malé husitské vojsko, které se skládalo i z žen, práčat, dvanácti bojových vozů a devíti koní, snadno rozcupují na kusy. Jak se však mýlili. Johanité a katolíci byli potupně poraženi.

Pro husity to tehdy bylo první velké vítězství nad šlechtou. V této bitvě poprvé použili pověstnou vozovou hradbu. Za ní se ukryli před protivníkem, který se k nim chtěl přiblížit po dně vypuštěného rybníka. Jelikož však měl těžké brnění i zbraně, začal se bořit do bláta. Neobrnění husitští pěšáci tak své soky snadno pobili.

Památník, jehož autorem je akademický sochař Emanuel Kodet, pochází z roku 1925, je sestaven z kamenných kvádrů a je vysoký 16 metrů. Kodet se husitskou tematikou zabýval už dříve, když v roce 1923 v Sušici vytvořil pomník mistra Jana Husa. Žádné z jeho děl však nemělo takový úspěch, jako právě památník tady v Sudoměři.

U rybníka Markovce se nachází bezplatné parkoviště, od něhož je památník vzdálený přibližně kilometr. Dojet se dá k němu taktéž vlakem, vystoupit se dá na zastávce Sudoměř u Písku.

Kolem památníku vedou dvě značené turistické trasy, a to zelená a modrá. Po zelené turistické značce se dá k pomníku dojít z nedaleké Putimi po trase s délkou sedm kilometrů. Nás od parkoviště povede značení modré.

Na své si přijdou i cyklisté. Dojet se sem dá i na kole po cyklostezce. Procházka kolem rybníků je krásná. Máme štěstí na jasné počasí. Přimrzlá hladina rybníka a drobný sníh v okolí také dělají hezkou atmosféru. Celá oblast je chráněným územím, na němž platí zákaz táboření, rozdělávání ohně, koupání i provozu motorových vozidel.

Socha je vskutku monumentální. Její siluetu vidíme i z druhé strany rozlehlého rybníka. Výškou dosahuje Žižka skoro až k přilehlým stromům. V okolí se nachází i pár laviček k posezení. Je tu ticho a krásný výhled na rybníky. Na odpadkových koších jsou vtipně vyobrazeny červené husitské kalichy. Nechybí ani plno ukazatelů, které nás postupně dovedou k dalším sochám husitských bojovníků, tentokrát dřevěným.

Sochy se nacházejí přibližně 500 metrů od Žižkova památníku. Tyto čtyři vedle sebe stojící muže navrhl a vytvořil Ivan Šmilauer z pětimetrového dubu, jenž byl vyvrácen bouřkou v červenci roku 2011. Počet postav nebyl určen náhodně. Symbolizovat má totiž čtyři stovky zúčastněných husitských bojovníků. Postavy tu stojí proto, aby uctily jejich odvahu a hrdinství. Dokonce má každá i své jméno – Břeněk, Jan, Mikuláš a Viktorín.

Kromě pomníku je tu ještě k vidění jedna zajímavost. U řeky Otavy jsou zde takzvané sejpy neboli jámy, jež jsou pozůstatkem po rýžování zlata. Dokonce se dodnes v těchto místech soutěží v této netradiční disciplíně. Nedaleko Sudoměře se také nachází archeologické naleziště ze střední doby kamenné.