Hlavní obsah

Za velikány české hudby: Dvořákova Nelahozeves a Smetanovy Jabkenice

Právo, Ludmila Žlábková

Putování po českých památkách nemusí mít pouze historickou, případně architektonickou motivaci. Cílem nám může být i pátrání po osobnostech naší hudební historie.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Dominantou Nelahozevsi je zámek zdobený renesančními sgrafity.

Článek

Nabízí se třeba hned dvě středočeské obce, ležící severně a severozápadně od Prahy - Jabkenice Bedřicha Smetany a Nelahozeves Antonína Dvořáka, jehož sté výročí úmrtí si letos připomínáme. A v příštím roce oslavíme 150 let od jeho narození.

V Nelahozevsi v roce 1841, kdy tu 8. září v jednopatrovém domě č.p. 12 v rodině Dvořákových poprvé spatřil světlo světa synek Antonín, stálo pouhých 46 stavení, v nichž žilo 438 obyvatel. Tatínek budoucího skladatele provozoval v obci řeznickou a hostinskou živnost.

Z ohně zachránil syna

„Necelý rok po Dvořákově narození, v noci z 5. na 6. července, začalo v jejich domě vinou podnapilých hostů hořet. Říká se, že otec zachránil desetiměsíčního Antonína, když ho v kolébce vynesl z hořícího stavení,“ vypráví průvodkyně návštěvníkům během prohlídky expozice, zřízené přímo v Dvořákově rodném domě.

Přestože bylo přáním rodičů, aby syn pokračoval v rodinné živnosti, malý Antonín se zhlédl v hudbě. Bylo to v místním gotickém kostelíčku sv. Ondřeje, stojícím hned naproti jejich domu.

Mladý Dvořák tu brzy na kůru hrál na housle. Vrátil se sem rodákům zahrát i v době, kdy již byl známým a uznávaným skladatelem. Kromě muzea připomíná v Nelahozevsi jeho památku i pomník, odhalený v roce 1988. Socha Zamyšlený od Zdeňka Hoška znázorňuje skladatele těsně před zdvižením dirigentské taktovky.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

V nelahozeveském kostele sv. Ondřeje hrál mladý Dvořák na housle.

Doslova na dohled od sochy i Dvořákova rodného domu se nad obcí a řekou Vltavou vypíná renesanční zámek, postavený v severoitalském manýristickém stylu v polovině 16. století.

Zatímco jeho tři křídla zdobí zvnějšku bohatá figurální i ornamentální sgrafita, uvnitř byla v roce 2007 instalována stálá expozice Pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů. Zachycuje životní styl a předměty, s nimiž tu po století žila lobkowiczká knížata a kněžny.

Tomuto rodu Nelahozeves patřila od roku 1623. Po zestátnění v druhé půli minulého století se jim roku 1993 opět vrátil.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

V rodném domě skladatele Antonína Dvořáka si můžete prohlédnout i jeho bustu.

Turisticky zdatní návštěvníci se mohou vypravit podél břehu Vltavy po Dvořákově stezce. Dovede nás až do zhruba čtyři kilometry vzdáleného města Kralupy. Stezka, kterou na jedné straně lemuje skalnatý pískovcový masiv, je zaměřena zejména na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody. Všímavý pozorovatel tu může spatřit kormorány a mnoho jiných druhů vodních ptáků.

Kde se narodila Má vlast

Zatímco Nelahozeves je spojena s počátkem života Antonína Dvořáka, zhruba šedesát kilometrů vzdálené Jabkenice se vážou k závěru životní poutě jiného velikána české hudby.

Posledních devět let svého života tu ve zdejší myslivně prožil u své dcery Žofie Bedřich Smetana. Již téměř hluchý skladatel tu žil v letech 1875–1884 a mimo jiné tu dokončil symfonickou báseň Má vlast. Jabkenice leží nedaleko Mladé Boleslavi. „Ve zdejší myslivně, ležící v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil Smetanův zeť Josef Schwarz, manžel jeho nejstarší dcery.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Expozice v jabkenické lesovně přibližuje návštěvníkům život a dílo Bedřicha Smetany.

Ztráta sluchu v roce 1874 zbavila Smetanu pevné existence, a proto se s rodinou usadil trvale v Jabkenicích. Zde také vznikla většina jeho nejvýznamnějších děl, opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řada sborových děl,“ jmenuje během prohlídky průvodkyně. Upozorní i na klavír, na který Smetana hrával, jeho život dále ilustruje řada písemných, notových, fotografických, ale i trojrozměrných exponátů.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Jedním z exponátů v Jabkenicích je i klavír, na který Smetana během svého zdejšího pobytu hrál.

Smetanovo minimuzeum se tu poprvé otevřelo veřejnosti v roce 1928, o osm let později koupilo objekt místní sdružení Dědictví Bedřicha Smetany v Jabkenicích a již roku 1937 tu zřídilo stálou expozici. Dnes je památník součástí Muzea české hudby, spravovaného Národním muzeem v Praze.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Pomník Smetany v Jabkenicích je z dílny sochaře Františka Bílka.

Přeje-li počasí, je návštěvnicky velmi oblíbenou procházka v jabkenické oboře. A je tomu tak i nyní, a to i přesto, že jsou zdejší rybníky právě vypuštěné.

Rady na cestu

Nelahozeves

Zámek: Otevírací doba je denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Vstupné činí 85 Kč, zlevněné 50 Kč a rodinné (2 dospělí a 2 děti do 12 let) 200 Kč.

Muzeum Antonína Dvořáka: Otevírací doba 1. a 3. týden v měsíci středa až neděle, 2. a 4. týden vždy od 9.30 do 12 a od 13 do 17 hodin. Vstupné 30, zlevněné 15 a rodinné 60 Kč.

Jabkenice

Památník Bedřicha Smetany: Otevírací doba – duben až září denně mimo pondělí 10–17 h. Vstupné: 50 Kč, zlevněné 25 Kč. Každý první čtvrtek v měsíci od 14 do 17 hodin je vstup zdarma.

Související články

Výběr článků

Načítám