Z kostelní věže v pošumavském Svatém Kameni vyhlíželi pohraničníci nepřítele

To pro případ, že by sítí udavačů někdo z vnitrozemí náhodou pronikl. Paradoxem je, že v tomto místě má podle pověsti dojít k zániku světa.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné stojí na návrší nedaleko Rychnova nad Malší. Podle kilometr a půl dlouhé cesty minete šest barokních kapliček. Bývalo jich více, ale byly zničeny.

Vznik poutního místa se datuje do první poloviny 16. století. Kolem roku 1500 se měla zjevit pasáčkům dobytka na velkém balvanu obklopena nadpozemskou září Panna Maria Sněžná, doprovázená anděly. Ti také obrovský balvan rozdělili se slovy, že až mezerou projede vůz se senem, nastane konec světa.

Nejdřív se sem chodili lidé modlit. V 17. století došlo k založení mariánského poutního místa. Založily ho klarisky z Českého Krumlova, kterým území patřilo. Byly tu umístěny ve skleněné rakvi i ostatky svaté Konkordie, později je sestry převezly do Bavorova.

Nad kamenem vznikla v roce 1653 kaple, ta ale poutníkům nestačila, v roce 1655 místo ní postavili kostel. Osada, která kolem kostela vznikla, se jmenovala Maria Schnee beim Heiligen Stein, Maria Sněžná na Svatém Kameni.

U kostela postavili malý klášter, zbořili ho v 70. letech minulého století. Pod kostelem stojí malá kaple s pramenem léčivé vody. Její vstupní mříže byly ukradeny v době, kdy se bořil klášter.

Kostel je jednolodní s hranolovitou věží. V přiléhající kapli na severní straně kostela stojí na vyšším kameni dřevěná polychromovaná socha Marie s Ježíškem, obklopují ji andělé. Na druhém stojí Ježíš. Kaple je plná votivních darů, růženců a svatých obrázků, přání a poděkování...

První ránu dostalo místo v čase josefinských reforem. V roce 1782 osvícený panovník nechal zrušit českokrumlovský klášter, uzavřen byl i kostel na Svatém Kameni.

Nakonec se sem duchovní život vrátil a redemptoristé tu za první republiky vykonávali duchovní činnost do uzavření a zrušení kláštera s kostelem v roce 1949. Poslední pouť tu byla v roce 1948, v jejím průběhu se chystali estébáci zatknout faráře. Věřící ho varovali a faráři se podařilo po mši uprchnout do Rakouska.

Pokud se sem dostanete, naleznete klid a mír. V korunách stromů bzučí včely, u kaple s pramenem ale štípou komáři. Žízeň zaženete v malé hospůdce u kostela.

Na devastaci objektu se podepsaly nejprve státní statky, byl tu i ovčín, poté armáda. Ve svatostánku vojsko mělo sklad ostnatého drátu, nezbytné pomůcky pro zašpérování státní hranice. Výzdobu využívali vojáci jako terče pro střelbu. O pozorovatelně již byla řeč. Co se dalo ukrást, bylo pečlivě ukradeno, nakonec se schylovalo v 80. letech k tomu, že kostel odstřelí.

Zkrátka přes Svatý Kámen nepřítel neprojde. Po odchodu PS v 90. letech objekt odprodali Červenému kříži.

Po roce 1989 začala rekonstrukce areálu, z velké části je zaplatili věřící z Rakouska a tamní úřady, český stát se účastnil asi třetinou z 10 milionů. Kostel je zrekonstruovaný a snad už zůstane duchovní místem navždy.

Bůh se vrátil do bohem zapomenutého místa.