Z chomutovského zooparku k prvorepublikovým bunkrům

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.

Bývala tu při založení města komenda řádu německých rytířů, které povolali ke kolonizaci území. Připomíná se rokem 1252. Trhová osada se změnila na městečko, rychle se poněmčila, po bitvě u Grűnwaldu rytířům Václav IV. chomutovské panství odňal, husité se tu při svých bouřích vyřádili, spálili, co mohli. Za Hasištejnů z Lobkovic, kteří drželi podkrušnohorské panství, tu probíhala tvrdá rekatolizace.

Ze středověku a dalších navazujících období se v centru zachovaly hlavně na náměstí 1. máje architektonické památky. Jméno Komotau používali Němci až do roku 1945, český název je odvozen z osobního jména Chomút, tak se říkalo neobratnému člověku. Komotau byl začleněn za německé okupace do Říšské župy Sudety, wehrmacht tu vítali obrovským jásotem, bez jásotu německou armádu vyhnala vojska sovětská, která přes Krušné hory jela v květnu 1945 od Berlína na pomoc Praze.

Hnědouhelné doly zaměstnávaly převážnou část obyvatelstva, k tomu byla navazující chemická a železářská výroba. Informační centrum najdete u náměstí 1. máje.

Nedaleký Jirkov nabízí dvě zajímavosti - hlavní je podzemí, sklepy vyhloubené pod městem v pískovci. Jirkovské podzemí je jedním z nejrozsáhlejších u nás, v městské kronice je zapsáno jako Dlouhý sklep. Měřil asi 1160 metrů, prohlídková trasa je 850 metrů.

Sklepy sloužily jako ochrana majetku před požáry, které město dost často sužovaly. Později se využívaly jako pivovarnické, ježto byly snadno přístupné, jsou značně pomalované různými nápisy, za války zde měli Němci podzemní úkryt.

Druhou atrakcí je muzeum ve věži kostela, je věnováno osobnostem, jež se jmenují Jiří... Suchý, Mádl, Bartoška, Kolbaba a další, od nich tu uvidíte různé předměty, které do kuriózní sbírky darovali.

Ale ještě zpět do Chomutova. Město má ještě další pozoruhodnosti - podkrušnohorský park, zoologickou zahradu se spoustou zvěře, koncipovanou opravdu jako lesopark zaplněný zvěří, obejdou se bez exotických šelem a velkého počtu vzácné zvěře, ale odtud bych putování po městě začal. Na zoopark navazuje skanzen, trochu opomíjený, ale až uvidíte nádherný větrný mlýn, úžasem vám poklesne čelist.

Skanzen není nijak rozsáhlý, ale je to zdroj poučení o životě ve zdejším kraji, kdy tu žilo původní, převážně německé obyvatelstvo. Další atrakcí je Kamencové jezero se šířkou 240 a délkou 672 metry, další jezero se nacházelo v Kanadě, ale vyschlo, takže máme opravdu světový unikát. Voda má léčebné účinky.

Kamenec se používal při činění kůží, také k ošetření ran, třeba při říznutí, staří mistři holiči, kteří pracovali břitvou, měli vždy pro případ poranění klienta po ruce kamenec, který ihned přikládali na ránu a zastavovali krvácení.

Kamencové jezero je zřejmě zatopený důl, který patřil chomutovskému obchodníkovi, jenž zde po udělení povolení k těžbě kamenec dobýval. Existuje ale i verze, že se jedná o přírodní jezero, bez zásahu člověka, nebo zatopení vyhořelé uhelné sloje.

Je zajímavé, že historie není tak dávná, aby nebylo možné určit, jak to koupaliště vzniklo. Jezero se využívá nejen ke koupání, ale jelikož je to velká vodní nádrž, i k provozování různých sportů. Protože je to rentabilní areál, bylo kolem jeho privatizace nedávno docela rušno.

Od Kamencového jezera, když podejdeme silnici Ústí nad Labem – Karlovy Vary, vystoupáme severně po červené přes okrajovou část města do kopců nad Chomutovem. Zde se napojíme na žlutou značku vedoucí na vrch Strážiště. Stojí tu  hotel s podivným jménem, které se sem nějak nehodí - Partyzán. Má vyhlídku, tedy věž, která v době, kdy současné stromy byly pouhými kmínky s nepatrnou výškou, byla rozhlednou. Stoupání je trochu nenáročné, hotel má dobrou kuchyni, je to vítané zastavení při dalším putování.

Mírné stoupání od Partyzánu, kde se musíme kus vrátit,  nás přivede do prostorů bunkrů na Kočičáku.

Prvorepublikové opevnění Krušných hor není tak známé jako pevnosti na severu, jihu či třeba Pražská čára a na ni navazující linie. Právě proto je zajímavé, jeden z bunkrů slouží jako muzeum.

Vojáci při obraně vlasti chtěli zajistit komplexní ochranu státní hranice, tady na přímém styku s Německem. Kromě nerealizovaných objektů těžkého opevnění se počítalo především s obranou zajištěnou linií lehkého opevnění.

V roce 1936 byl zahájen stavební úsek V.b Chomutov čítající 57 objektů lehkého opevnění, které vytvořily obranný oblouk před Chomutovem. O rok později je obranné postavení tvořené objekty starého typu zesíleno výstavbou 25 řopíků v rámci stavebního úseku K-51 Chomutov. V roce 1938 byla linie u Chomutova připravena k obraně.

Po Mnichovu zabrali opevnění Němci, na některých pevnostech si zkoušeli účinnost zbraní, většinou to odnesli těžší pěchotní bunkry. Kolem Kočičáku vede naučná stezka, takže se o výzbroji a výstroji něco dozvíte z textu, zbytek vám rádi zodpoví na objektu přeměněném na muzeum.

Po skončení války již ztratila celá podkrušnohorská oblast strategický význam a dochované opevnění nebylo již dále udržováno. Později došlo především v souvislosti s rozsáhlou těžební a průmyslovou výstavbou k likvidaci velkého množství objektů lehkého opevnění.

Skupina nadšenců se snaží od roku 1998 zrekonstruovat opevnění kolem Chomutova, základnu mají na objektu č. 10/A-160 šikmý, vzor 37, postavený v rámci úseku K-51. Je kompletně zrekonstruován včetně výstroje a výzbroje do stavu, v jakém se nacházel ve chvíli, než se měl zapojit v boji s nepřítelem v roce 1938.

Uvidíte původní výbavu včetně zbraní a výstroje posádky. Obnovený maskovací nátěr je proveden podle dochovaných zbytků původního maskování. Součástí muzea jsou i pevnůstky z roku 1936 - objekty č. 86/A, 87/C a 88/B úseku V.b, přičemž č. 87 je navíc celorepublikovou raritou díky svému atypickému provedení bez prostřední střílny.

Objekt lehkého opevnění uvedli do původní podoby z roku 1938. Zbývající pevnůstky jsou zatím rekonstruovány pouze exteriérově. Kolem krytu se táhne  překážkový systém, který tvořil v roce 1938 součást obranných opatření na většině linií lehkého opevnění. Jedná se o nejdelší zrekonstruovanou protitankovou překážku v České republice.

Areál zahrnuje také zbylé objekty vzor 36 obtáčející vrch Na Kočičáku č. 85, 84 a 83, z nichž zmíněné dva poslední objekty tvoří uzávěru tehdy důležité komunikace Chomutov - Blatno. Na zhruba kilometrové naučné stezce se návštěvníci vydají do historie mezi objekty opevnění, zákopy a zapomenutá kulometná hnízda.

Odtud se vydáme přes hřeben do míst Nad Chomutovkou, jsme poblíž 30kilometrového Bezručova údolí, nejdelšího v Krušných horách, místy velmi romantického. Do města je to zhruba kilometr.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz. Poslední díl na téma Pevnosti v okolí Kočičáku.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.