Vydejte se na výlet do českých přístupných jeskyní

Své jméno odvozuje od pověsti o pasačce Kateřince. Hledala ztracenou ovci, vstoupila do jeskyně, ale už nenašla cestu ven. Zdejší Hlavní dóm dlouhý 97 metrů, široký 44 metrů a vysoký 20 metrů je největším zpřístupněným prostorem v kterékoli české jeskyni.

Prostory poblíž obce Ostrov u Macochy pro novověk objevil v roce 1923 místní rodák a poslanec Josef Šamalík. Člověk je však využíval už ve starší době kamenné – před více než 250 tisíci roky. Jednotlivé části Balcarky byly postupně propojeny, dnes jí dominuje zejména rozlehlý Velký Fochův dóm. Nese jméno Ferdinanda Foche, francouzského maršála a vojevůdce z první světové války.

Jen několik kilometrů od Balcarky se rozkládá snad nejznámější česká jeskyně. Patří ke komplexu, jehož součástí je propast Macocha. Jedná se také o jediné místo, kde si návštěvu zpestříte plavbou na loďce.

Výpustek představuje pozoruhodnou lekci českých dějin 20. století. Za první republiky se zde skladovala munice, poté zde Němci vystavěli podzemní továrnu na výrobu vstřikovacích čerpadel do leteckých motorů. V roce 1961 byla jeskyně opět obsazena, tentokrát Československou lidovou armádou. Po ní tu zůstal 200 metrů dlouhý protiatomový kryt.

Turisté se mohou těšit na větrací šachtu, prostory německé kotelny i věrný model jeskynního medvěda v životní velikosti. Některé části však k běžné prohlídce nepatří, pro návštěvníky by nebyly příliš bezpečné.

V této jeskyni Moravského krasu nacházející se mezi jihomoravskými obcemi Sloup a Šošůvka najdete fascinující Eliščinu jeskyni. Její skvělá akustika láká i hudebníky, příležitostně se zde konají koncerty. Sloupský potok propojuje jeskyně s nedalekými Punkevními, je totiž jednou ze zdrojnic řeky Punkvy.

Sice většina přístupných jeskynní leží na Moravě, i těch několik českých stojí za prohlídku. Bozkovské dolomitové jeskyně najdete v obci Bozkov v Libereckém kraji přibližně sedm kilometrů severně od Semil.

Prozkoumejte jeskyni Peklo, Blátivou chodbu, Perníkovou chaloupku a pozorujte útvar zvaný Bílá myška. K prohlídce patří i největší české podzemní jezero.

Nachází se v Jihočeském kraji asi 15 kilometrů východně od Tábora. Návštěva zahrnuje velmi hodně schodů, Správa jeskyní ČR ji nedoporučuje osobám s onemocněním srdce a pohybového aparátu.

Kamenný čert poukazuje na náročné zpřístupňování jeskyně v 19. století po jejich náhodném objevení při těžbě kamene v blízkém lomu. Při prohlídce uslyšíte vodopád, jehož zvuk se line z nepřístupných částí jeskyně.

Nejdelší jeskynní systém v České republice je součástí CHKO Český kras. Vznikl ve vápencích v období devonu asi před 410 miliony let, jeskyně byly objeveny náhodou v roce 1950. Celková délka přesahuje dva kilometry, přístupná trasa měří cca 620 metrů.

Hodinová prohlídka zahrnuje přibližně 500 schodů, návštěva se tak nedoporučuje dětem do tří let a osobám ve špatném zdravotním stavu. Do jeskyní je rovněž přísně zakázán vstup se zvířaty.

Jesenický kras na severu Olomouckého kraje skýtá dvě veřejně přístupné jeskyně. V jeskyni Na Špičáku byly nalezeny kosterní pozůstatky čtvrtohorních obratovců, tato část komplexu se tak nazývá Kostnice. V síni zvané Naděje i přilehlé stejnojmenné chodbě se zachovala řada jeskynních nápisů.

Nedaleko leží ještě další jeskyně. Zde byly k prohlídkové trase z nepřístupných částí přeneseny krápníky, které musely být odlomeny. Uvidíte tak i Praděd, Šikmou věž v Pise a Turecký hřbitov, jak se nazývají. V nepřístupném horním patře zimují netopýři a vrápenci.

Můžete zde pozorovat, jestli vám útvary skutečně připomínají předměty, po kterých byly pojmenovány. Spící sova, Eskymák v kajaku i Indická pagoda otestují vaši obrazotvornost.

Nachází se v části obce Luká přibližně 30 kilometrů severozápadně od Olomouce. Můžete zde nahlédnout do 60 metrů hluboké propasti Lví jáma. Jeskyně však nepatří k jediné atrakci zdejší oblasti. Jen několik kilometrů od ní se nachází hrad Bouzov.

Necelých 20 kilometrů od Javoříčských jeskyní se nachází další přístupný systém. Vstup do něj vede bývalým kamenolomem. Pravěké ohniště se nachází v místech nálezů kosterních pozůstatků cromagnonských lidí. Symbolem jeskyně je více než dvoumetrový stalagmit zvaný Mumie.

Jeskyně leží v Hranickém krasu a název získaly podle uhličitanu vápenatého. Lákají na „plynové jezero“ s oxidem uhličitým. Minerální vody z této oblasti se využívají v Lázních Teplice nad Bečvou. Ve zdejší Mramorové síni se často konají komorní koncerty a výstavy výtvarného umění.

Jeskyni v Mikulově značně poškodila místní těžba vápence. I sem během zimy míří řada netopýrů, jeden z dómů tak nese jméno Netopýří. V Síni konce se nachází výstava kostí prakoně, medvěda či mamuta nalezených ve zdejším komplexu. Jezerní síň je pravidelně zaplavovaná, když se zvedne hladina spodní vody. Prohlédněte si útvar, po němž svůj název dostala Síň U Žraločí tlamy.

Všechny zmíněné jeskyně jsou vyznačené na mapě: