Výlet z Pomezních Bud na Sněžku

Pomezní Boudy najdete ve východních Krkonoších v nejsevernější části Horní Malé Úpy na hranici s Polskem. Leží v údolí mezi Smrčinnou strání a Lysečinskou horou ve výšce 1050 metrů nad mořem.

Právě zde začíná Cesta českopolského přátelství vedoucí přes Sněžku až do západních Krkonoš. Malá Úpa byla založena dřevaři z alpských zemí – Tyrolska, Korutan a Štýrska – v 16. století a dodnes se zde zachovalo mnoho typických horských chalup, kolem nichž se rozprostírají louky a pastviny.

Místo je vhodné na trávení volných dnů pro ty, kteří vyhledávají klidnou dovolenou uprostřed krásné přírody, a také pro rodiny s dětmi. Pro ně je v Malé Úpě hlavním lákadlem Pohádková stezka. Potěší malé i velké a představuje několikakilometrovou trasu celkem s deseti stanovišti, na nichž se děti setkají s krkonošskými pohádkami slavné spisovatelky Marie Kubátové.

U dřevěných panelů s pohádkami jsou houpačky a prolézačky a každé zastavení skrývá plastický ornament. Ten je třeba obkreslit tužkou do knížečky, která je i s mapkou a popisem trasy k mání v Infocentru na Pomezních Boudách. Cílem putování je získat všechny ornamenty a za to pak děti obdrží Maloúpský groš.

Děti mohou stavět hráze na potoce v Eliščině nebo Lvím údolí, budovat v lese domečky pro zdejší lesní skřítky nebo s rodiči navštívit Čertův mlýn. Z Horní Malé Úpy vede značená cesta na Sněžku. Měří sedm kilometrů a převýšení činí pouhých 550 metrů.

Od bývalé celnice za hotelem se vydejte po modře značené cestě, která vede vzhůru lesem na dvoukilometrový Lesní hřeben, který končí Skalním stolem, odkud je krásný výhled na Soví dolinu, Svorovou horu a Sněžku.

Příjemnou zastávkou je zhruba po dalším kilometru horská bouda Jelenka ležící v nadmořské výšce 1260 m. Cesta pokračuje výstupem na Svorovou horu a poté se dostanete na Obří hřeben. Rekonstrukce 11 úseků turistických chodníků v Krkonošském národním parku byla dokončena nedávno a zaručuje bezpečnou turistiku.

Právě Obří hřeben je v Krkonoších jedinou lokalitou, kde se z dob ledových zachovaly tzv. kamenné polygony. Jde o specifický typ půdy v extrémních klimatických podmínkách, který bychom v Evropě našli už jen v tundrových oblastech Skandinávie, v Alpách a v Pyrenejích.

Z Obřího hřebene se dostanete na Jubilejní cestu, která vede několik metrů pod vrcholem Sněžky. Odtud můžete pokračovat v sestupu Obřím dolem do Pece pod Sněžkou, anebo se po modré značce vydat k Luční boudě vzdálené dva a půl kilometru. Tady můžete také přenocovat – lůžek tu nabízejí kolem dvou set.

Po cestě k Luční boudě přitom po dřevěném chodníčku přejdete Úpské rašeliniště, které je připomínkou tundry, jež sem zasahovala v době ledové. Rašeliniště vzniklo hlavně postupným odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav a ostřic. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě.

Pokud necháte auto například u hotelu Pomezní Bouda a vydáte se odtud do hor, můžete se pak zpět dostat stejnou cestou anebo pokračovat druhý den z Luční boudy například od Špindlerova Mlýna a odtud se na Pomezní Boudy vrátit cyklobusem, který převáží i pěší turisty.

Právě díky cyklobusům jsou až do konce září propojena všechna horská střediska. Dvě hlavní linky projíždějí na trase dlouhé více jak 100 kilometrů z Harrachova na Pomezní Boudy tam a zpět každý den. Na ně navazuje síť linek směřujících do dalších údolí.

Cyklobusy se v Krkonoších těší stále větší oblibě a pečuje o ně sdružení Krkonoše – svazek měst a obcí. Dále turistům pomáhá např. panoramatickými mapami umístěnými v terénu, vyznačením cyklotras a v infocentrech dostupnými tištěnými propagačními materiály.

Jde o nejstarší a nejvýše položenou hřebenovou boudu v Krkonoších s poměrně pohnutou historií, která na návštěvníky dýchá i dnes. A to přesto, že jim nabízí luxusní ubytování, wellness a také výtečnou kuchyni.

Luční bouda leží ve výšce 1410 m n. m., uprostřed tzv. Bílé louky. Založena byla roku 1623. Tehdy sloužila budnímu hospodářství a v její bezprostřední blízkosti vedla Slezská obchodní stezka. Ve vyhledávaný horský hotel se budova proměnila po přestavbě na počátku 19. století. V té době sloužila především jako ubytovací zařízení pro výlety na Sněžku.

Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava byla vypálena a opuštěna. Na původních základech ji němečtí vojáci opět postavili a během 2. světové války sloužila jako výcvikové středisko wehrmachtu. Stavba dokončená na Velikonoce roku 1940 byla chloubou Německé říše.

Po válce ji využívala československá armáda a poté ČSTV a Klub českých turistů. Kvůli špatnému technickému stavu musela být v roce 2002 uzavřena. S opravou se začalo o dva roky později.

Dnes je Luční bouda v soukromém vlastnictví a opět se snaží navázat na někdejší tradici a slávu. U příležitosti výročí 390 let od jejího založení se tu letos na jaře konal koncert kapely Olympic.

Díky své poloze na hřebeni hor byla Luční bouda od počátku konstruována tak, aby sklad pojal vše, co je potřebné na přežití jejích obyvatel od podzimu do jara. V zimě se sem totiž dostanete pouze pěšky anebo rolbou či sněžným skútrem. Od nepaměti se tu například nacházela pekárna, která i dnes návštěvníkům nabízí vyhlášené obří rohlíky, borůvkové koláče a výtečný chléb vlastní výroby.

Kromě toho se ve sklepeních nacházejí sádky s živými pstruhy, zdejší vinotéka pojímá kolem 8000 lahví vína a díky tomu, že sklepem protéká Bílé Labe, jež je zdrojem pitné vody, tu byl v roce 2012 slavnostně otevřen minipivovar.

Jde o nejvýše položený minipivovar ve střední Evropě, který produkuje pět druhů piva značky Paroháč. Zájemci si tady mohou po domluvě uvařit i vlastní várku piva a stejně tak si mohou sami vylovit pstruha, který je pak pro ně připraven ke konzumaci během několika desítek minut.

Kromě toho Luční bouda nabízí posilovnu, masáže anebo spočinutí ve finské sauně či pivních lázních. Rekonstrukce Luční boudy, k níž patří i vlastní čistička odpadních vod, nicméně pokračuje – na řadě je nyní oprava střechy, výměna oken atd. Okna budou vyrobena na zakázku přesně podle původních, pocházejících z 2. světové války, stejně jako lavice a některé židle umístěné v hlavním prostoru restaurace.

Na zimu se sem doveze zhruba šest tun mouky na výrobu pečiva během zimy a další tuna jiné mouky na chleba. Pak se už přes zimu dovážejí jen „drobnosti“, aby tu hostům nic nechybělo.