Hlavní obsah

Výlet nejen za historií na lovecký zámeček a přes naučnou stezku Kladská

Právo, Eva Martínková

Naučná stezka Kladská vede okrajem přírodní rezervace Kladské rašeliny, části Tajga v Karlovarském kraji. Otevřena byla v roce 1977 a patří k jedné z nejstarších. Výchozí osada Kladská (tehdy neobydlené území) byla založena roku 1875 a patřila knížeti Otto Fridrichu Schonburg-Waldenburgovi.

Foto: Eva Martínková, Právo

Lovecký zámeček nechal na břehu Kladského rybníka postavit kníže Otto Fridrich Schonburg-Waldenburg.

Článek

Kníže, který byl vášnivým lovcem, nechal v krásné a nedotčené přírodě v blízkosti Kladského rybníka postavit lovecký zámeček s pilou, to vše v alpském stylu. Celý areál byl zakoupen knížetem, rozebrán a převezen z výstavy ve Vídni na Kladskou.

Foto: Profimedia.cz

Že šlo o znamenitý počin, dosvědčí i zajímaví návštěvníci, mezi něž patří třeba egyptský král Fuad, arcivévoda Ferdinand a další. Koncem 19. století bylo dostaveno několik srubů v horském stylu. Schonburg-Waldenburg zemřel v roce 1936 a byl pohřben do hrobky nedaleko zámečku na vrchu Lysina (druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa).

Masožravé rostliny

Oblast Kladské tvoří pět chráněných rašelinišť: Lysina, Paterák, Tajga, Malé rašeliniště a Husí les s celkovou rozlohou 269,59 ha. Naučná stezka v oblasti Tajga, dlouhá necelé dva kilometry, začíná u parkoviště nedaleko zámku, tvoří ji pohodlný povalový chodník se 14 informačními tabulemi a s mnoha odpočinkovými lavičkami v příjemných zákoutích.

Velmi zajímavé jsou tady neobyčejně „přesné“ sluneční hodiny, které při správném používání odhalí hodinu v každé roční době, ale samozřejmě za předpokladu nezbytného slunce.

Samotná trasa vede kolem Kladského rybníka a je zaměřena na biologii, historii a geologický vývoj oblasti Slavkovského lesa.

Utrhl jsem květinu – zvadla. Chytil jsem motýla – zahynul. Došel jsem k poznání, že je třeba lásku k přírodě vyjádřit jinak.
motto naučné stezky

Návštěvník má tak jedinečnou možnost seznámit se s vývojem lesních porostů, jako je tomu například u borovice blatky, kde je patrné jakési dorostlé stromové patro tvořící mohutnou chocholku nového stromu. Najdeme tu břízu pýřitou a karpatskou i mnoho dalších dřevin. V podrostu můžeme vidět třeba borůvku bažinnou, šichu černou. Zajímavý je vývoj rašelinišť s masožravými rostlinami, jako je tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá, a samozřejmě s různými mechy a lišejníky.

Foto: Profimedia.cz

Kladská

Úchvatná jsou rašelinišťová jezírka, na jednom z nich s dřevěným altánem přímo vybízejícím k příjemnému odpočinku v nedotčené přírodě.

Na Kladské se seznámíme se vzácnou faunou - od rozmanitého ptactva (tetřev hlušec, čáp černý), hmyzu, po vysokou zvěř, dokonce se zde prý trvale usídlil rys ostrovid.

Kanál Dlouhá stoka

Stezka přibližuje i zdejší prameny, středověkou těžbu cínu, ale i technickou památku, plavební kanál Dlouhá stoka, který byl dokončen roku 1536.

Dobré je pak zajít na Kladské kyselé jezero, které je nejkyselejším povodím v Evropě. Přehledné tabule umístěné na naučné stezce podají vyčerpávající informace o místech, kolem nichž návštěvník prochází.

Celá naučná stezka Kladská je zaměřena především na ochranu přírody a význam poslání CHKO v České republice. To také vystihuje motto na prvním panelu stezky:

„Utrhl jsem květinu – zvadla. Chytil jsem motýla – zahynul. Došel jsem k poznání, že je třeba lásku k přírodě vyjádřit jinak.“

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám