Obří kámen opředený legendami se ukrývá v nitru jahodového království

Lechův kámen leží nedaleko areálu slovanského hradiště Stará Kouřim s nádherným výhledem na zhruba 700 metrů vzdálené město Kouřim s dominantou chrámu sv. Štěpána. Jedná se o rulovou skalku vysokou pět metrů s obvodem 30 metrů.

Kámen leží asi kilometr od Astronomického středu Evropy, průsečíku 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, podle něj se udává kupříkladu východ a západ slunce pro Českou republiku.

V historických záznamech je kámen popisován pouze jako Veliký. Jeho poloha na dohled od významného slovanského hradiště a nedaleko Astronomického středu Evropy jej však předurčila k velkým příběhům.

Přízvisko Lechův získal podle mytického slovanského knížete Lecha, mladšího bratra praotce Čecha, který na něm měl při příchodu se svým lidem zapálit obětní oheň, aby jej bratr viděl až na hoře Říp. Místo, kde se usadili, pak měl podle kouře z tohoto ohně nazvat Kouřim.

Václav Hájek z Libočan v Kronice české z roku 1541 popsal příchod Slovanů a založení města takto: „Leta šestistého padesátého třetího Lech kníže, mladší bratr Čechuov, maje velikú čeleď pod svú správú, umínil se osaditi na východ slunce a té vší krajiny bratru svému staršímu postúpiti. Oblíbiv sobě místo jedno, od bratra i ode všech odpuštění vzav a přátelsky se s nimi rozžehnav, tam se obrátil. Oni pak, ač nerádi, jej sú propustili, snážně jeho prosíce, aby daleko od nich neodcházel proto, jestliže by kdy ruka nepřátelská, chtěla jim uškoditi, aby jim jako své rodině pomocníkem byl. A on k ní pověděl: ‚Bratře milí a všickni přátelé: Třetího dne, dřív než dennice vzejde, vstupte na Zřip a já toho času v lese oheň nesmírný učiním a kdež uzříte blesk ohně a dýmu kouření, tu znajte mé osazení.‘ A tu hned toho času počal jest město stavěti a velikými valy vykázal osypati a od toho kouření dal jemu jméno Kouřim…“

Tím však legendární historie kamene zdaleka nekončí. Před příchodem křesťanství měl být využíván jako rituální obětiště a v jeho blízkosti měly být ve středověku upalovány údajné čarodějnice. Existují však i hezčí pověsti. Kameni je mimo jiné připisována kouzelná moc. Říká se, že kdo jej o půlnoci během Štědrého večera třikrát obejde na jedné noze bez vydechnutí, tomu se kámen otevře a vydá své poklady.

K Lechovu kameni můžete dojít po stezce z Kouřimi nebo zaparkovat u nedaleké kapličky zasvěcené sv. Vítovi a poslední zhruba 500metrový úsek dojít polní cestou pěšky. Kolem ní se nachází několik informačních cedulí o historii oblasti, zdejšího hradiště i Lechovi a jeho lidu.

Přímo u kamene čeká návštěvníky otáčivá lavička, lákající nejen děti. Díky již zmíněným půvabným výhledům a tajemné pověsti je místo vyhledávaným výletním cílem. Fyzicky zdatnější turisté na kámen často šplhají a užívají si shora ještě o něco lepší rozhled do okolí. U lezců je skalka oblíbená pro sportovní bouldering, tedy lezení bez lana několik metrů nad zemí.

Zhruba 300 metrů po stezce směrem nad kamenem je další odpočívadlo s půvabným výhledem na město pro ty, kteří rádi zůstávají pevně nohama na zemi. Stačí se posadit na lavičku a „užívat lipové vůně“. Tedy v tomto konkrétním případě spíš jahodové. Přímo u Lechova kamene se totiž nachází i jahodárna, která může výlet k bájnému kameni v červnu učinit ještě sladším.