Výhledy až na Alpy? Babí lom dokáže návštěvníkům vyrazit dech

Za rozhlednou Babí lom se vypravíme do obce Vranov asi 12 kilometrů severně od Brna. Zde si chceme prohlédnout nejprve krásný poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou Lichtenštejnů, který vznikl v 16. století z iniciativy Maxmiliána z Lichtenštejna. Jako autor se uvádí lichtenštejnský architekt Giovanni Giacomo Tencalla.

Kostel byl postaven v raně gotickém slohu a jeho dominantou je oltář se sochou Matky Boží Vranovské se sepjatýma rukama. Když byl v roce 1784 zrušen klášter Josefem II., zanikla postupně jeho tři křídla a západní část sloužila jako fara. Po roce 1992 se do kláštera řeholníci vrátili a začali s jeho obnovou. Postupně tak vystavěli jižní, východní a severní křídlo a vzniklo tu Duchovní centrum sv. Františka z Pauly.

Vranov je známým a hojně navštěvovaným poutním místem. Za zdmi boční kaple se skrývá jeden unikát, a to rozsáhlý skříňový betlém, který po vhození mince ožije. Hraje, má pohyblivé figurky a postupně se rozsvěcuje. Betlém láká celoročně děti i dospělé.

Z lipového dřeva jej v letech 1946-1950 vyřezal akademický sochař František Bartoš z Hradce Králové. O sedm let později pak elektromechanik Pavel Vošahlík upravil pohyb kolébání Ježíška v kolébce, střídavé rozsvěcování scén, osvětlení scény Narození a kukačku nad betlémem, která děkuje za vhozenou minci. V letech 1958-1967 byl betlém postupně vystavován v kostelích v Komárově u Žlutic, Vejprtech a v Mníšku pod Brdy.

Roku 1970 daroval betlém vranovskému poutnímu chrámu arciděkan František Janů. Ctihodné sestry sv. Františka zase do betléma věnovaly Ježíška, zhotoveného Josefem Saumem z Mnichova, který se po skončení cyklu rozsvěcování scén objeví ve skřínce nad betlémem a žehná přihlížejícím. Poslední úpravu zde v roce 1977 udělal Miroslav Plšek nainstalováním přehrávání 52 koled. V lednu je kostel otevřen od 8 do 16 hodin.

Od kostela se napojíme na červenou turistickou značku a následujeme ji do námi vybraného cíle necelé čtyři kilometry. Po cestě potkáváme rozcestí U Jelínka, odpočinkový altán Lelky s dřevěnou sochou Lelkovadlo neboli s pastí na lelky. Socha od Jana Nováka má totiž za úkol chytat lelky. No a proto, že je příliš mnoho lelků na škodu, doporučuje se alespoň jednou ročně projít Lelkovadlem, odlelkovat se a dále se poté věnovat práci, zábavě nebo právě turistice.

U altánu se posilníme svačinou, pokračujeme na rozcestí Babí lom a poté nás čeká necelých 800 metrů náročnějšího terénu k rozhledně. Jít se dá ale i po červené z Lelekovic strmější cestou či z obce Podlesí-Kuřim po modré.

Když se nám za cílovými skalisky začne otevírat pohled na vysokou stavbu, jásáme. Rozhledna válcového půdorysu stojí na skalnatém výběžku v obtížně přístupném terénu, a tak doporučujeme kvalitní sportovní obuv. Místy to po kamenech klouže, a pokud cestujete s dětmi, je třeba dbát na zvýšenou opatrnost. Cesta často vede jen po úzké pěšince, po skaliskách či kamenných schodech.

Pozorní turisté si mohou všimnout načervenalé barvy zdejší půdy a skalisek, která jsou tvořena slepenci oblázků, jež lze vidět na jiných místech v okolí Brna. Jedná se o 370 milionů let staré rudofialové slepence, po nichž je pojmenován třeba známý brněnský Červený kopec poblíž Výstaviště, v jehož úbočí se nachází bývalá dělnická kolonie.

Skály Babího lomu (521 m n. m.) byly velmi oblíbené už v minulosti. V druhé polovině 19. století zde stály vyhlídky dokonce dvě. Ty tehdy nechal vybudovat Rakouský turistický klub.

Na severním vrcholu to byla Rohrerova rozhledna, pojmenovaná podle tehdejšího brněnského starosty, a na místě dnešní stavby dřevěný altán zvaný Ripkova vyhlídka, pojmenovaný podle předsedy turistického klubu. Obě stavby doplňovala ještě malá dřevěná Wieserova chatka, kde se mohli turisté občerstvit. Všechny stavby však zanikly během druhé světové války.

Dnešní betonovou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými plošinami vybudovali lelekovičtí sokolové dle návrhu brněnského architekta Mojmíra Korvase, a to na přání lelekovického rodáka MUDr. Rudolfa Albrechta v roce 1961. Po zvážení různých alternativ bylo tedy nakonec vybráno místo, kde dříve stával dřevěný altán. Tedy na vrcholku, jenž se zvedá severním směrem nad obcí Lelekovice. V srpnu 2022 prošla rozhledna zdařilou rekonstrukcí.

Má výšku 15 metrů a poskytuje vskutku malebný výhled do krajiny. Kochat se můžeme východním směrem na Drahanskou vrchovinu, západním na Žďárské vrchy a Českomoravskou vrchovinu, jihovýchodním pak spatříme zalesněné kopce Chřibů a Žďánického lesa a jižním je krásně vidět část Brna spolu s hradem Špilberk. Vidíme i námi navštívený vranovský kostel. Jaká škoda, že dnes tu žádná Wieserova chatka nestojí, říkáme si. Po náročném výšlapu by se občerstvení hodilo.

Na rozhlednu je možné dostat se kdykoliv a ani výstup není nijak zpoplatněn. Okolí Babího lomu též nabízí různá sportovní vyžití jako například horolezecké steny s menší obtížností či turistické a lesní cesty pro rekreační běh. Lelekovice zase lákají na pozůstatky hradu a kostel sv. Filipa a Jakuba.