Vodní dům bere návštěvníky do světa životadárné tekutiny

„Přišlo nám logické a správné postavit návštěvnické středisko právě tady, odkud pochází pitná voda pro 1,5 miliónu lidí,“ vysvětlila Právu manažerka Vodního domu, který provozuje Český svaz ochránců přírody Vlašim, Tereza Ptáčková.

Mezitím školní exkurze nadšeně zkouší všechny interaktivní exponáty uvnitř zařízení. Velký nával, ostatně jako vždy, panuje u výrobníku mraků. Stlačením nevšední přístroj chrlí bílý oblak páry a děti potěšeně jásají.

Ruch panuje také u vodního baru. Ze čtyř kohoutků teče různá voda a odvážlivci se snaží uhádnout její původ. Před tím si ale musejí vyrobit podle podrobného návodu papírový kelímek, aby průzračnou tekutinu měli do čeho nalít.

Hned na začátku vnitřní expozice narazí příchozí na dva umělé mikroskopy, jimiž mohou pozorovat vodní mikroorganismy. Další část expozice se zabývá rybami a raky.

Velkou pozornost věnovali ochránci přírody chráněnému bolenu dravému. Aby ho člověk viděl, nemusí nasazovat potápěčskou výstroj a nořit se do chladivé vody. Ve Vodním domě je prosklená stěna, která nabízí výhled do venkovního jezírka, kde se bolen prohání. Stejně jako okouni, úhoři. Další šupinatí obyvatelé ještě přibudou.

„Propojení interiéru a venkovního jezírka je jedním z vrcholů expozice. Před oknem se nachází nejhlubší část jezera. Doufáme, že se tu ryby budou zdržovat,“ směje se Ptáčková. V tu chvíli však není vidět nic, jen kalná voda. „Zatím není úplně čistá, jsme v testovacím provozu,“ slibuje do blízké budoucnosti lepší výhled.

O pár kroků dál se lidé seznámí s rostlinami a živočichy na břehu řeky Želivky. Umělé krajině vévodí vydra a ledňáček. „Vizuální vjem je dobré doplnit zvukovým. Do sluchátek si návštěvníci mohou pustit zvuky žab a ptáků,“ nabádá Ptáčková a už představuje model České republiky jako střechy Evropy, jenž ukazuje, jaká řeka do kterého moře teče.

„Snažíme se, aby tady nic nebylo samoúčelné,“ říká v atriu, kde představuje model toku řeky od pramene, přes meandry, část koryta naznačuje rybí přechod, kudy ryby zdolávají jez. Panuje-li vedro, děti ani na okamžik neváhají svlažit se.

Dům, který slouží veřejnosti od loňského jara, chystá na letošek novinky, například dokončení krátké naučné stezky v areálu. Zatím chybějí informační cedule, které na prázdniny ale svoje místo zaujmou. Vypoví o vodě v krajině, o zelené střeše, která zakrývá stavbu, mokřadu a jeho samočistící schopnosti, i modelu tzv. hadcové skalky s rostlinami, které rostou jedině na břehu Švihova.

Jednou z nich je vzácná kuřička hadcová. Zatím je k vidění jen na obrázku ve vstupní hale. „Ale kolegové z botanického ústavu už nám ji pěstují,“ ujišťuje Ptáčková. Hadec je kámen, který se vyskytuje na břehu přehrady. Rostliny, vyjma právě kuřičky, na něm obvykle nerostou, protože vylučuje moc hořčíku a pro většinu z nich je toxický.

Vodní dům, na jehož provoz přispívají Pražské vodovody a kanalizace, má otevřeno od 9 do 17 hodin kromě pondělí. Dospělí zaplatí 90 korun, děti 50 korun. Zájemci si mohou objednat i exkurzi na 58 metrů vysokou hráz.