Vítkův hrádek opravují ze vstupného

Právu to potvrdil předseda Spolku přátel Vítkova hrádku Miroslav Kovačičín. „V letošním roce máme větší návštěvnost než v předchozím. Tím, že se utlumila epidemie, začalo chodit více lidí a pro nás to znamená i větší investice do oprav, protože je realizujeme především ze vstupného. Hodně nám pomáhá Přední Výtoň, ale nespoléháme se na dotace, jsme soběstační,“ konstatoval Kovačičín.

Zmínil, že spolek nyní dokončuje výměnu trámů podlahy na vyhlídkové plošině. „Už máme nařezané a natřené dřevo. Dvě třetiny výměny jsme provedli už v loňském roce, protože kvůli povětrnostním podmínkám se dřevo na hradu velmi rychle opotřebovává. Zároveň také řežeme dřevo na palisády. To po dohodě s Národním památkovým ústavem. Nebude se jednat o klasické s průvlakem, ale budou už v modernějším stylu na nosných latích,“ vysvětlil Kovačičín.

Na zřícenině stále přibývá další práce a objevují se dílčí problémy. Přesto ji spolek dokáže udržovat v dobré kondici a návštěvníci si ji mohou i nyní bez problémů prohlédnout. „Vždy se například objeví defekty ve zdivu, ať je to vně hradu, nebo uvnitř hradu. Je to hlavně proto, že tady se původně používala vápenná malta a v tomto prostředí nemá takovou životnost a odolnost proti povětrnostním podmínkám,“ podotkl předseda spolku.

Turisty láká nyní na hrad i celá řada akcí. „Nemáme přesný itinerář, ale pořádáme celou řadu akcí především o víkendech. Téměř každou sobotu a neděli tady hraje skupina Skořápky, máme tady na celý týden ukázky šermířské skupiny a o posledním víkendu tady byla i skupina šikovných divadelníků ze Čkyně,“ upozornil.

Zkušený horal je známý i díky celé řadě výstupů na horské masivy, nyní se však věnuje právě především Vítkovu hrádku. „S myšlenkou obnovy přišel v roce 1989 místní hajný Petr Ziegrosser. Když jsem tehdy dělal besedu o Himálaji, vytkl mi, že se flákám po velehorách a tady padá Vítkův hrádek. Tak to všechno začalo,“ doplnil Kovačičín.

Vítkův hrádek stojící ve výšce 1035 metrů nad mořem je původně gotická zřícenina. Nachází se v těsné blízkosti rakouských hranic, proto tu po roce 1948 působila vojenská posádka. Založil ho v polovině 13. století Vítek z Načeradce z krumlovské větve rodu Vítkovců. Stojí na pravé straně lipenské přehrady a jde také o strážní hrad na bývalé solné stezce. Spolek pod vedením Miroslava Kovačičína začal hrad obnovovat v 90. letech minulého století.