Veveří navštívil i Winston Churchill. Kdysi poničený hrad je dnes národní kulturní památkou

K hradu se lze dopravit různými způsoby. Je jen na nás, který nám bude nejvíce sympatický. Přímo až ke vstupní bráně se dá dojet autem. Po pravém břehu k hradu vede též červená turistická značka od přístaviště Brněnské přehrady. A do třetice se k cíli můžeme svézt parníkem a zpestřit si tak výlet projížďkou po Svratce. Parník z přístaviště v Brně-Bystrci vyplouvá průměrně jednou za hodinu a cestující vylodí po padesáti minutách přímo pod hradem. Z lodi je mimo jiné právě nejhezčí pohled na hrad.

Dovnitř vcházíme hlavní bránou a po zakoupení vstupného si v sálu za pokladnou prohlédneme výstavu malovaných erbů majitelů hradu a výstavu replik tyčových zbraní z dob třicetileté války. Dále je v průlezu Anglického traktu nainstalovaná výstava s názvem „Copuli lapidum“, kresebných rekonstrukcí hradů a jejich zřícenin v údolí řeky Svratky. V areálu nechybí ani krámek se suvenýry a občerstvení.

Můžeme si samostatně projít všechna nádvoří včetně vstupu na ochoz Příhrádku a na Prachovou věž. Tento okruh je tedy bez průvodce a vše si můžeme prohlédnout podle libosti. V rámci vstupného se nám v hradním paláci nabízí i stálá expozice s názvem „Lev a orlice - Moravští Lucemburkové a jejich hrad“. Dozvíme se tu, jakou klíčovou roli hráli členové panovnické rodiny v dějinách Moravy i samotného hradu Veveří v období vrcholné gotiky.

Veveří nám nabízí dva prohlídkové okruhy, z toho jeden vcelku fyzicky náročný. První okruh umožňuje prozkoumat reprezentační prostory, jež v první polovině 19. století obývala rodina prince z Vasy, syna sesazeného švédského krále v období napoleonských válek. Vstoupíme do přijímacího pokoje, do salonu prince, ložnice jeho manželky princezny Louisy Bádenské a též do jejího salonu. Nechybí ani jídelna a Velký salon. Tento prohlídkový okruh je zakončen na vyhlídkové terase, která nám otevírá krásný pohled na rozlehlé Podkomorské lesy a Brněnskou přehradu.

Pokud zvolíme druhý, speciální okruh, dostaneme se do hradních sklepů, půdy a hospodářského zázemí z dob posledních majitelů. Též jsou přístupné gotické prostory, které se na Veveří dochovaly. Tato varianta není určená pro děti, je přístupná pouze od 15 let. Možná i proto, že je fyzicky náročnější.

Hrad Veveří byl založen v polovině 11. století moravským knížetem Konrádem I. Brněnským. První písemná zmínka o hradu ale pochází až z roku 1213 z doby, kdy jej vlastnili pravděpodobní předkové pánů z Pernštejna. Popisován je jako lovecký hrádek pro kratochvíle či dvorec moravských markrabat.

Hrad byl ve 14. století významně rozšířen mladším bratrem císaře Karla IV. markrabětem Janem Jindřichem, který z něj vybudoval téměř nedobytnou pevnost zabírající celý skalní ostroh. Karel IV. sídlil na Veveří pouze výjimečně. Zato jeho mladší bratr z hradu učinil hlavní moravskou panovnickou rezidenci, sloužící zároveň jako důležitá zemská pevnost, pokladnice a místo pro důležitá diplomatická jednání.

V roce 1424 se Veveří neúspěšně snažila dobýt husitská vojska. V období válek s Uhry byl hrad pro změnu v držení těšínského knížete Přemka, sympatizanta krále Jiřího z Poděbrad. Nakonec byl dobyt vojsky Matyáše Korvína. Zajímavostí je, že se Veveří nepodařilo dobýt v průběhu třicetileté války švédským vojákům v roce 1645. V roce 1870 čekala Veveří nejvýznamnější úprava, kdy pod jižním svahem hradního ochozu vznikl rozsáhlý anglický park.

Roku 1881 se stal majitelem hradu židovský obchodník baron Hirsch-Gereuth, jenž nechal na hradě zavést telefon. Též dal opravit střechy a vybudovat vodovodní potrubí. V roce 1906 hrad poctila vzácná návštěva v podobě tehdejšího britského poslance a budoucího premiéra Winstona Churchilla. Zalíbilo se mu zde natolik, že sem o rok později vzal na svatební cestu i svou ženu Clementine. Churchill se v té době přátelil s tehdejším a posledním majitelem hradu Mořicem Arnoldem de Forest, který hrad získal jako dědictví.

Po vzniku Československa mělo být roku 1921 Veveří zestátněno. Proti tomuto rozhodnutí se ale postavil právě Mořic Arnold de Forest, jenž vedl s československými představiteli spor. Tím hrad přešel do vlastnictví státu až v roce 1925.

V průběhu druhé světové války byl zabaven německým wehrmachtem a jednotkami SS a jeho okolí bylo využito jako výcvikový prostor. Na konci války došlo při osvobozování Brna k velkému poničení stavby a rozebrání téměř veškerého mobiliáře. Po válce byly alespoň částečně opraveny střechy a prostory krátce zpřístupněny veřejnosti. V roce 1948 sem byla část mobiliáře dovezena ze zámku Konopiště a hradu Křivoklát.

Na Veveří se dále v 50. letech nacházelo lesnické učiliště a v 70.–90. letech bylo ve správě Vysokého učení technického v Brně. Během několika let tu došlo k mnoha nevhodným stavebním úpravám. Na vzhledu hradu se též podepsaly těžké časy, které zažil. Nákladné rekonstrukce se Veveří dočkalo až v roce 1999. Od letošního roku se připojilo k nejvýznamnější součásti kulturního bohatství České republiky a stalo se národní kulturní památkou.

V současnosti zde stále probíhá rekonstrukce a každý rok je možné vidět další nové prostory. Veveří též kromě prohlídek návštěvníky láká na různé kulturní a společenské akce, výstavy, koncerty a vinařské slavnosti.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní hrad Veveří