Veteran arena v Olomouci láká milovníky historických aut a motocyklů

Veteran arena je největším veřejně přístupným soukromým muzeem svého druhu v České republice. Navíc je nevšední tím, že exponáty, které jsou tu umístěny, patří sběratelům z celé republiky. Ti své veterány muzeu bezúplatně půjčují. Jde výhradně o auta a motocykly československé výroby.

„Sám jsem sběratelem historických automobilů a vím, jaký je problém jejich adekvátního uskladnění. Z toho v podstatě vzešla myšlenka vzniku moderního výstavního prostoru, kam mohou ti, kteří mají opravdu zajímavá auta či motocykly, své veterány v ideálních podmínkách umístit a my je zase můžeme nabídnout k podívání návštěvníkům,“ řekl Právu provozovatel muzea a předseda představenstva společnosti T. S. Bohemia Lubomír Pešák.

Podstatná je vzájemná důvěra, protože cena exponátů není malá. U některých v muzeu může dosáhnout výše až deseti miliónů korun. Majitelé veteránů se navíc musejí smířit s tím, že se svými vozy mohou vyjet z muzea na projížďku jen omezeně. Třeba dvakrát ročně.

„V Česku neexistuje takový typ muzea a nevím o tom, že by fungovalo jinde ve světě,“ podotkl Pešák s tím, že myšlenka jeho zrodu měla i širší kontext.

„Jsme zemí s bohatou historií automobilismu, což si zejména mladí lidé neuvědomují. Chtěl jsem pro tohle kulturně-technické dědictví něco udělat. Snad si lidi prohlídkou muzea uvědomí, co všechno uměly české firmy kdysi vyrobit. Byl bych rád, kdyby odcházeli hrdí na naši historii. Chystáme už i speciální programy pro školy,“ zdůraznil Pešák.

Zakladatel muzea od počátku ví, že pětatřicetimiliónová investice do Veteran areny byla ekonomická sebevražda. Nelituje jí i přesto, že muzeum si ze vstupného nikdy nevydělá ani na provoz. Zájem o něj je přitom poměrně velký.

Od května 2010 do letošního konce srpna jej navštívilo 60 tisíc lidí. „Není to nic, na čem by se dalo vydělávat, ale jsem rád, že lidé za historií přicházejí,“ tvrdí zakladatel a provozovatel muzea.

Návštěvníci se mají rozhodně na co koukat. Muzeum nabízí na ploše 2,6 tisíce metrů čtverečních ke zhlédnutí zhruba stovku aut a motocyklů. Nejstarší exponáty pocházejí z počátku 20. let minulého století.

Spatřit je tu možno například ucelenou řadu tater od Tatry 11 až po Tatru 17. Jsou tu i nákladní tatry, ale jen ty do hmotnosti 1,5 tuny. Nechybí ani ucelená řada pragovek, mezi nimiž mohou návštěvníci vidět i luxusní osmiválcovou Pragu Grand z roku 1929.

„Byl to ve své době jeden z nejluxusnějších vozů na světě. Jezdil s ním Jan Masaryk, když byl velvyslancem v Londýně, vlastnil jej hrabě Esterházy, byl i v majetku Havlovy rodiny. Stál 160 tisíc korun, za což se tehdy dal pořídit činžovní dům na Václavském náměstí v Praze,“ poznamenal pracovník olomoucké Veteran areny Hubert Grmela.

Mezi exponáty najdou návštěvníci i pancéřovaný speciál Škoda VOS. S tímto vozidlem jezdil někdejší ministr obrany Alexej Čepička. Celkem jich bylo vyrobeno zhruba sto, v Česku se dochovaly jen čtyři kusy.

„Řada modelů, které u nás mohou lidé spatřit, byla vyrobena pouze v několika málo kusech a mnohdy jsou už jedněmi z posledních dochovaných exemplářů,“ uvedl k tomu Pešák. V muzeu přibývá i vozů značky Wikov.

„Vše směřuje k tomu, že příští rok bychom jich mohli mít v ucelené řadě už patnáct. Na wikovy se chceme speciálně zaměřit, protože vznikly v automobilce v nedalekém Prostějově a dnes jsou už velkou vzácností. Odhaduje se, že jich není dochováno více než 22. Vyrobeno jich bylo přibližně 600,“ podotkl Pešák.

K vidění je například automobil Tatra 75 Sport, který byl vyroben v počtu tří kusů a v němž se proháněl filmový herec Hugo Haas. Je tu i Praga Piccolo, kterou si nechal na zakázku nalakovat Ferenc Futurista (František Fiala), či Praga Super Piccolo Josefa Sodomky, majitele karosárny ve Vysokém Mýtě.

Z mladších modelů stojí za zmínku Tatra 700, v níž svého času křižoval silnice ministr zemědělství Josef Lux. Okouzlující jsou i staré motocykly mj. typů Praga, ČZ či Jawa.

„Některé exponáty se také vracejí majitelům a půjčujeme si jiné, takže za rok jsme schopni obměnit zhruba pětinu veteránů. Lidé, kteří k nám tak zavítají opakovaně, mohou obdivovat stále něco nového,“ konstatoval Pešák. On sám si přitom zakládá na tom, že všechna vozidla, která do muzea umístí, jsou v bezvadném stavu a mají dochováno veškeré příslušenství.

K vidění jsou i ukázky motorů, podvozků, modely historických benzínek či průřez konstrukcí automobilu Tatra 12. Celkem je tak v muzeu okolo 160 exponátů, které se váží k historii motorismu v Československu či Česku.

Příchozím muzeum nabízí i galerii umění, v níž jsou prezentováni zejména regionální výtvarníci a také technické kuriozity. V současné době je tu například instalována ojedinělá výstava historických telefonů a telefonní techniky.

Obsahuje unikátní kolekci zhruba čtyř set dobových přístrojů. Jejich prostřednictvím přibližuje návštěvníkům vývoj telefonní techniky od 19. století až po osmdesátá léta 20. století. Přístroje, z nichž nejstarší je z roku 1896, pocházejí z řady evropských zemí a zejména pak z USA. Součástí expozice jsou mj. i dobové telefonní ústředny a mincovní automaty.

„Smyslem výstavy je umožnit návštěvníkům návrat do časů slečen z centrály, které se ohlásily ve sluchátku přístroje po zatočení kličkou, do dob klapajících elektromechanických voličových ústředen velkých městských sítí, do období, kdy bílé konvalinky izolátorů lemovaly každou silnici i železniční trať a nad střechami měst se táhla síť od měděnky zelených drátů. Do krásného věku, kdy telefony nekníkaly vlezlými melodiemi, ale zvonily,“ uvedl Jan Pospíšil z Veteran areny.

Takto ucelenou a rozsáhlou expozici, především amerických telefonních přístrojů, jaká je nyní k vidění v Olomouci, návštěvník jinde v České republice v současnosti neuvidí. „Rozsáhlejšími sbírkami telefonní techniky totiž v tuzemsku disponují jen tři muzea, žádná ze sbírek ale není veřejnosti přístupná,“ zdůraznil Pešák.

Dodal přitom, že příští rok se návštěvníci Veteran areny mohou těšit na velkou výstavu historických radiopřijímačů od velkých až po krystalky.

Otevřena bude v březnu. Pár exponátů je už nyní umístěno jako ochutnávka ve stylové kavárně, která slouží návštěvníkům muzea.