V Brně na Kraví hoře navštivte obnovenou hvězdárnu s planetáriem

Hvězdárnu a planetárium Brno najdete na vrchu Kraví hora. Skalnaté území bylo kdysi pokryté jen řídkým travnatým porostem, ale na okraji vyvěral silný pramen vody, proto místo sloužilo jako pastvina pro dobytek. Odtud zřejmě pochází název Kraví hora, německy Kuhberg. Nejstarší písemné záznamy pocházejí z roku 1346.

O pár století později, přesněji v roce 1954, tady byla založena hvězdárna. Pět let poté přibylo malé planetárium, v roce 1991 ještě velké planetárium. Pak už objekt jenom chátral. Přitom hvězdárnu ročně navštěvovalo na sto tisíc lidí. Koncem roku 2010 začala podle návrhu architekta Martina Rudiše velká přestavba a přístavba v moderním funkcionalistickém stylu. Ukončena byla v závěru loňského roku.

Z bývalého objektu zůstaly jen obvodové zdi, někde ani ty ne. Plocha pro návštěvníky se zvětšila na dvojnásobek, na současných 1400 čtverečních metrů. Přibylo jedno nadzemní a jedno podzemní patro.

Dole je prostor pro dlouhodobější expozice. Pro zajištění chodu různých programů a přenosu dat bylo v objektu nataženo 47 km kabelů a 25 km rozvodů elektrického proudu. Zvnějšku budovu pokrývá kovový dírkovaný plášť se stříbrným nátěrem, takže v závislosti na počasí a denní době se částečně mění průhlednost. Pro zajímavost - těch dírek je prý 8 576 389!

Pod pojízdnou střechou na terase jsou dva moderní astronomické dalekohledy. První slouží k pozorování planet, druhý ke sledování objektů vzdáleného vesmíru. Na nejvyšším místě budovy hvězdárny, na kopuli velkého planetária v nadmořské výšce 318 metrů, je speciální kamera, která pořizuje aktuální pohled na vybranou část Brna. Součástí je také kamera (rybí oko), která snímá v pravidelných intervalech oblohu s horizontem.

Kopule tady má průměr 18 metrů a lze na ni promítnout kolem devíti tisíc hvězd, dvacet mlhovin a hvězdokup, též řadu těles sluneční soustavy. Projekční zařízení doplňují projektory a návštěvníci sedí v pohodlných pohyblivých sedadlech.

Tady se konají vzdělávací pořady pro zájemce různého věku a zaměření. Třeba dětem mateřských škol a prvních ročníků základní školy je určeno představení Není drak jako drak o dobrodružství malého chlapce, kterého zázračný papírový drak zanese na hvězdnou oblohu.

Nebo v Návštěvě z vesmíru se dva bratři setkají s mimozemšťanem. Mladším dětem jsou určeny i pořady Hledá se Polárka nebo Copak děláš, Sluníčko, případně Poznej svůj vesmír. Názvy napovídají, oč se tam jedná. Starší děti jistě zaujme pořad Měsíc, objasňující jeho fáze, tmavá místa na povrchu, zatmění, vliv na život na Zemi a další zajímavosti. Rovněž pořad Hvězdy pod mikroskopem poskytne výlet do vzdáleného vesmíru.

Ve vedlejším malém planetáriu, jehož klenba má průměr osm metrů, lze spatřit také iluzivní hvězdnou oblohu s několika nápadnými planetami a Měsícem. V tomto menším prostředí se můžete cítit intimněji a třeba rozvíjet vlastní fantazii o vesmíru.

Trendem dnešní doby je nebýt pasívním pozorovatelem, ale aktivním účastníkem dění. V exploratoriu je několik interaktivních exponátů zařazených do fiktivního příběhu o putování sluneční soustavou. Pomocí audiovizuálního systému, který nemá ve střední Evropě obdobu, se dá putovat napříč prostorem i časem. Lze si určit svoji vlastní hmotnost na různých tělesech ve vesmíru, což budí všeobecné veselí. Můžete si pohrát s několika kinetickými experimenty a názorně se seznámit s tím, jak obíhají umělé družice kolem Země.

Dovoleno je sáhnout si na meteorit starý jeden milión let. Je tu model Foucaultova kyvadla, který se dá rozhoupat. Lze demonstrovat vliv odstředivé síly na tvary kosmických těles či model atmosfér plynných planet. Zblízka se dají pozorovat různé zkameněliny a meteority. Není pochyb o tom, že v exploratoriu se líbí dětem i dospělým.

V přednáškovém sále lze pochopit jevy, které bývají nezáživné a nudné při školním výkladu. Co vám říká například geometrická optika? Tady na vlastní oči spatříte chod jednotlivých paprsků, na sérii experimentů poznáte důsledky zákona odrazu a lomu, pochopíte i rozložení a složení bílého světla. Podobně jsou tu připraveny přednášky s názornými ukázkami na téma vlnová optika a moderní optika. Délka jednotlivých představení trvá kolem padesáti minut.

Teorie se špatně učí bez názorných příkladů. Jak se třeba naučit z knížky rozpoznávat na obloze jednotlivá souhvězdí? Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno připravili pro zájemce Internetový kurz základů astronomie.

Tvoří ho 92 kapitol a prý ani nemusíte být matematickým nebo fyzikálním talentem a naučíte se pozorovat noční i denní oblohu a najdete si řadu odpovědí na různé otázky.

V případě potřeby pomohou odborníci s řešením méně srozumitelného zadání nebo s technickou závadou.

Absolventi obdrží certifikát skutečného znalce oblohy a dokonce se mohou přihlásit na ústní zkoušku před odbornou komisí. Celý kurz, včetně konzultací a dalších materiálů, je zdarma.

Je totiž zařazen do vzdělávacího programu financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.