Článek
Renesanční zámek Březnice byl původně gotickou tvrzí, jež se stala na konci 12. století sídlem slavného českého rodu Buziců. Postavena byla strategicky v těsné blízkosti obchodní „Zlaté stezky“ spojující Čechy s Bavorskem, která měla značný význam pro osídlení a hospodářský a kulturní rozvoj českých zemí.
Tvrz patřila na počátku 15. století panovnickému rodu Lucemburků, konkrétně králi Václavu IV. Následně se stala majetkem panského rodu Zmrzlíků ze Svojšína, jehož nejznámější příslušník Petr Zmrzlík byl nejvyšší mincmistr Království českého a blízký přítel Jana Husa.
Renesanční období od poloviny 16. století je poté spojeno s významným panským rodem Lokšanů z Lokšan. Jiří Lokšanský z Lokšan se stal osobním tajemníkem dvou českých králů, a to Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Mimo jiné byl zároveň říšským místokancléřem, dvorním radou a polním říšským hejtmanem v Řezně. Březnici tím povýšil na významné rodové sídlo v hierarchii českých panství.
Romantická ruina utopená v lesích. Návštěvu Opičího hradu si musí turisté zasloužit
Původně středověký hrad se tedy pod správou Jiřího Lokšanského začal měnit na honosné renesanční sídlo, které známe dnes. Jiří, spolu se svou ženou Kateřinou Lokšanskou, povolali ke zvelebení Březnice dokonce stavitele z Itálie. Fasáda byla tehdy opatřena sgrafitovou výzdobou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás.
V době pobělohorské zámek získal královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. V tomto období byla nejvýznamnější architektonickou úpravou zámku raně barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1625–1632 s rokokovými varhany Vojtěcha Schreiera z Kuksu z roku 1796. Mezi lety 1728–1872 patřila Březnice Krakovským z Kolovrat. Posledními soukromými majiteli byli až do roku 1945 Palffyové z Erdödu.
Utajená svatba a nalezenec
Jak už to tak bývá, ani vznešené rody se neobejdou bez nějakého toho skandálu. A ten se odehrál i v Březnici. V lednu roku 1557 se zde tajně vdala Filipína Welserová, neteř tehdejší majitelky zámku Kateřiny Lokšanské z Lokšan, za arcivévodu Ferdinanda II. Tyrolského, syna císaře Ferdinanda I. Noční obřad se konal v kapli zámku jen za přítomnosti kněze a nejdůvěrnějších přátel snoubenců.
Ačkoli byla Ferdinandova vyvolená krásná, vzdělaná a pocházela z velice bohaté rodiny, postrádala urozený původ, který byl v tehdejší době nutností. Z toho důvodu museli milenci svůj vztah skrývat. V roce 1560 porodila Filipína syna Karla. Ke svému dítěti se přirozeně nemohla otevřeně přihlásit, jelikož by tím prozradila vztah s Ferdinandem. Poté, co těhotenství ukrývala, nechala po porodu dítě tajně odnést ze zámku a položit před bránu. Následně se ho ale ujala jako nalezence.
Nakonec nalezla rodina útočiště na hradě Křivoklát, kde pobýval Ferdinandův spojenec Ladislav ze Šternberka a jeho žena Anna z Hradce, která byla sestřenicí Filipíny. Manželství bylo uznáno až v roce 1576, což bylo čtyři roky před Filipíninou smrtí.
Knihovna s malovaným stropem
Při návštěvě zámku Březnice lze zakoupit rozšířené vstupné, které návštěvníkům umožňuje nahlédnout do nejstarší knihovny v Čechách. Lokšanská knihovna se dochovala v původní podobě z roku 1558, jak dokládá malované datum uvedené nade dveřmi.
Knihovnu založila v rámci zvelebení sídla právě Kateřina z Lokšan. Nachází se v prvním patře zámku v renesanční přestavbě věže, která má románské základy. Nejde však o žádnou rozlehlo knihovnu se spoustou knih, ale jen o malou místnost se dvěma zdobenými skříněmi. Atmosféru jí však nelze upřít.
Renesanční trámový strop je pestře malovaný a rovněž stěny knihovny zdobí ornamenty a erby Lokšanů. Vše je laděné do nazelenalé barvy.
Sbírka zbraní i chobot sloní
Na zámku je také zbrojnice a Africký salonek s loveckými trofejemi a zbraněmi. Ten připomíná především záliby posledního majitele Jana Palffyho, jenž byl vášnivým lovcem a miloval Afriku. Na zdi tu visí sloní chobot, zbytek zvířecího těla je prý ukryt za zdí.
Podfuk čerta a vodníka
Nejen malé návštěvníky jistě potěší prohlídka komnaty, v níž se natáčela pohádka Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna. Scénu, kdy se vodník (Jakub Zindulka) převlékl za princeznu Vodněnu a čert (Yvetta Blanarovičová) za princeznu Belzubu a chtěli pro Jindřicha (Radek Valenta) sehnat nevěstu, aby jej vypudili ze mlýna, natočili filmaři právě tady.