V Babiččině údolí oslaví 100. výročí odhalení ikonického sousoší

Sochař Otto Gutfreund (1889–1927) na díle spolupracoval s akademickým architektem Pavlem Janákem (1882–1956). Sousoší stojí takřka uprostřed významné přírodní lokality Babiččino údolí, která se táhne od Slatinského mlýna u Červené Hory a končí u České Skalice.

Na cestě mineme řadu míst, která popisuje Božena Němcová ve svém románu Babička. Kolem Rýzmburského altánu a nepatrné zříceniny hradu Rýzmburk, jež stojí na levém břehu Úpy, se dostaneme přes Červený a Bílý most k Viktorčinu splavu a vedle stojícímu Starému bělidlu.

Asi o kilometr dál procházkou podle mlýnskému náhonu se dostaneme na rozcestí, kde má pomník své místo. Babička Magdaléna Novotná tu stojí s vnoučaty Barunkou (Boženou Němcovou), Vilémem, Janem a Adélkou a psy Sultánem a Tyrlem. Dívají se směrem ke Starému bělidlu, kde se odehrávala podstatná část děje románu. Za zády mají Rudrův mlýn (uvádí se též Ludrův) a asi o kilometr dál se nachází ratibořický zámek. Cesta dál pokračuje přes bažantnici k České Skalici.

Ikonický pomník prohlásili roku 1964 kulturní památkou, v roce 1978 byl povýšen na národní kulturní památku, kterou spravuje Národní památkový ústav prostřednictvím správy Státního zámku v Ratibořicích.

Když byl pomník za přítomnosti asi 20 tisíc návštěvníků 9. července 1922 odhalen, konala s celonárodní pouť, místo tehdy zaplavila lidská potopa.

„Po sto letech, téměř na den přesně, si můžeme připomenout historii pomníku, vývoj jeho umístění a některé další zajímavosti kolem jeho vzniku a odhalení. Často se návštěvníci ptají například na to, proč je sousoší tak velké, robustní? Protože památník měl být původně dle architektonického řešení na jiném místě – tuto a další informace se dozvědí účastníci chystané slavnosti. Vzpomeneme i na významné osobnosti tehdejšího uměleckého světa a společnosti, které se podílely a zasadily o to, aby pomník mohl vzniknout a mohl být umístěn uprostřed Babiččina údolí,“ informoval Ivan Češka, kastelán zámku v Ratibořicích.

Vyhlašovatelem soutěže na vznik pomníku Boženy Němcové byl Klub československých turistů (KČST). Jeho odbor v České Skalici organizoval položení základního kamene již v roce 1920, kdy při příležitosti 100. výročí oficiálního data narození spisovatelky Boženy Němcové svůj projev pronesl a kámen poklepal spisovatel Alois Jirásek.

Velkým příznivcem vzniku pomníku a také přímluvcem ve věci jeho konečného umístění byl tehdejší ministerský rada v Kanceláři presidenta ČR, zastávající funkci ceremoniáře, spoluzakladatel a generální tajemník současně předseda Klubu československých turistů, dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. V době svého mládí působil čtyři roky jako vychovatel princů v knížecí rodině Schaumburg-Lippe, která s konečnou platností souhlasila s umístěním pomníku na svém pozemku.

Na počátku 20. století probíhala jednání o pomníku v nedaleké Bažantnici a majitel pozemků v Ratibořicích, princ Bedřich Schaumburg-Lippe nejdříve žádost zamítl, ale posléze navrhl, že pomník na své náklady nechá vybudovat. Protože znal dobře osudy Boženy Němcové, chtěl, aby pomník umístěný na jeho pozemku měl nápisy v českém a německém jazyce. Tato nabídka ale nebyla ze strany žadatelů akceptována a stavba pomníku byla oddálena.

Vznikl tedy až po první světové válce, kdy nová republika potřebovala nové symboly. Němcová i Jirásek proslavili kraj natolik, že se začal nazývat Krajem Boženy Němcové a Aloise Jiráska.

Slavnostní připomenutí staletého výročí se uskuteční v pátek 8. července, tedy o den dřív než samotné odhalení pomníku před 100 lety, od 15 hodin.