Úštěk a jeho památky lákají turisty i filmaře

Naši prohlídku městem zahájíme v ulici 1. máje, ze které zabočíme do sousední úzké Kamenné ulice. Zde nám informační cedule na rohu domu potvrdí, že jsme tu pro nějaký ten unikát správně.

O pár kroků dále, nad Loubním potokem, se totiž tyčí neobvyklé domečky. Zajímavé je, že z přední strany ulice se domky jeví jako obyčejné nízké budovy, kde bychom dosáhli i na okap. K jejich zadní části by se nám ovšem hodil spíše žebřík, jelikož budovy jsou vystavěné do několika pater. Všimnout si můžeme také dřevěných opěrek zajišťujících stavby na skalní hraně.

Budovám se říká Ptačí domky a na úzkém ostrohu stojí pravděpodobně již od první poloviny 19. století. Do skály byly vyhloubeny sklepy i obytné místnosti s malými okénky. Tato malebná skladba dřevěných přístavků s pavlačemi svým zjevem připomíná ptačí hnízda. A právě odtud tato zvláštní obydlí získala své pojmenování.

Říká se, že domky vybudovali italští dělníci, kteří v Úštěku stavěli železniční trať. Zároveň ale domky mohly stát už mnohem dříve, než do těchto míst Italové zavítali. V domcích poté pouze bydleli. Existuje ale i teorie, že skála limitovala tehdejší stavebníky, chudší lid, kteří se už nevešli do centra města. Tímto ojedinělým způsobem se tak snažili rozšířit obytnou plochu domů.

O pár kroků dále nalezneme na okraji skalního masivu synagogu. Na první pohled působí nevelkým dojmem. Pokud bychom se na ni však podívali z údolí pod skalním ostrohem, naskytne se nám zcela jiná perspektiva.

Tato unikátní synagoga byla na svahu postavena v letech 1791 až 1794 v místech původní dřevěné, jež však v roce 1773 shořela. Ukrývá dvě spodní patra, ve kterých se nacházela škola a byt kantora.

Úštěčtí židé budovu opustili v roce 1938. Po válce začala chátrat a v 70. letech 20. století byla dokonce naplánovaná její demolice. Nestalo se a v 90. letech začala postupná rekonstrukce. Dnes zde najdeme malé muzeum v podobě tradiční židovské školy. Prostory jsou využívány ale i pro malé koncerty, přednášky či jiné kulturní akce.

Pokud půjdeme od ulice 1. máje dále do centra, dostaneme se na Mírové náměstí. Připadáme si tu jako v pohádce. Hned na jeho okraji nás uchvátí řada zachovaných štítových domů. Při pohledu na ně si můžeme představit, jak asi vypadala zástavba menšího středověkého města.

Nejstarší městské domy byly zřejmě dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních. Zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné jednopatrové hrázděné štítové domy s loubím v přízemí. V jednom z domů se například dochovala původní černá kuchyně a v jiném z nich je k vidění novější rokokové průčelí.

Další dominantou náměstí je kostel sv. Petra a Pavla. Ve 14. století zde stával evangelický kostel sv. Michala. Na jeho původním místě nechali jezuité v letech 1764 až 1772 postavit pozdně barokní stavbu.

Vnějších oprav se kostel dočkal v roce 1999 a po jejich dokončení byl slavnostně nasvícen. Kostel je krásný nejen zvenku, ale i uvnitř. Navštívili jsme jej zrovna v době, kdy probíhala bohoslužba, což umocňovalo celkovou atmosféru. Z věže kostela je pak jistě úchvatný pohled na celé město.

A pokud vám budou výhledy z náměstí připadat trochu povědomé, má to jednoduché vysvětlení. K natáčení si toto malebné místo vybral třeba Filip Renč pro svůj filmový muzikál Rebelové nebo Jan Svěrák pro oscarový snímek Kolja.

Pár kroků od náměstí je možné navštívit vodní svět vodníka Jana Kryštofa Wassermanna s výstavou sladkovodních ryb a také Wassermannovo malé muzeum.

Prohlídku muzea pak lze spojit s úštěckým hradem. Vybudován byl pány z Dubé ve 14. století netradičně již ve vzniklém městě a po jeho prodání sloužil jako sladovna. V hradním sklepení jsou velké prostory vytesané přímo do pískovcové skály. Obhlídku nám může zpříjemnit posezení v hradní kavárně.

Přímo pod hradem se v Pikartské věži a sousedním gotickém podzemí nachází Muzeum čertů, které je nejen pro děti, ale i pro dospělé. Najdeme tu tak i kupříkladu čertovskou kouli odhalující nevěrnou ženu. Pokud vás tedy náhodou koule prokoukne, putujete jako hříšnice do klece. Z této prekérní situace vás ovšem může vysvobodit drahá polovička. Samozřejmě nesmí chybět ani váha na hříšné duše. K vidění jsou tu ale i hodiny, které měří čas zcela jinak než na zemském povrchu.

Za zmínku stojí i pěkně zrekonstruovaná hasičská zbrojnice, kterou nalezneme přímo u Barvířského rybníka. Postavena byla před rokem 1887, ale její současná podoba pochází z doby kolem roku 1911, kdy byla dostavěna věž s hrázděnou hlavicí.

Při návštěvě Úštěku nesmíme vynechat výšlap na Kalvárii nad obcí Ostré vzdálenou od města pouhých 2,5 kilometru. Toto barokní poutní místo vystavěli v letech 1703 až 1707 jezuité. Za autora je považován známý barokní stavitel z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio.

Ke Kalvárii vede křížová cesta, která se stáčí přímo pod vrchol na terasu s vyhlídkou. Nejlepší výhled je samozřejmě úplně shora, a tak se odtud vydáme po schodišti, jež zdobí pozůstatky soch. Poutníci prý kdysi tyto schody zdolávali po kolenou. Nachází se zde dvě totožné kaple Nalezení a Povýšení sv. Kříže s božím hrobem v pozadí.

Výhled z Kalvárie opravdu stojí za to. Vidět je na celý Úštěk, místní rekreační jezero Chmelař, ale i horu Říp či vzdálenější vrcholky Českého středohoří. Příjemným bonusem je pro nás informace, že místo oplývá velmi silnou pozitivní energií.