Hlavní obsah

Unikát mezi jeskyněmi nabízí i umění

Prohlídkový okruh unikátních Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku i letos v létě doplňuje výtvarná instalace. Tentokrát oživili krasové podzemí tři zástupci nejmladší generace sklářských výtvarníků: Filip Dobias, David Gábera a Jakub Petr.

Foto: ZAJ

Prostory Mramorové síně Zbrašovských aragonitových jeskyní oživují díla sklářů.

Článek

Jejich instalace s názvem „DNA“ využívá ultrafialové osvětlení, které umocňuje barevně světelné efekty skla v temných zákoutích jeskyní. K vidění bude do konce října.

Kultura v podzemí

Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní pořádá výstavy výtvarného umění nepřetržitě od roku 1981, tradice byla přerušena jen v letech, kdy procházela jeskyně či její provozní budova stavební rekonstrukcí. Za zrodem výstav stála iniciativa tehdejšího vedoucího ZAJ Vlastimila Helcla a jeho nápad využít jeskyně jako dějiště kulturních akcí.

„V té době to byl odvážný počin, dnes je,oživování‘ prohlídek památkových či přírodních turistických cílů naprosto běžné. Během let se v jeskyních uskutečnilo mnoho výstav, koncertů a divadelních představení,“ uvedla vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.

K výstavám je využívána poslední zpřístupněná prostora návštěvní trasy – Mramorová síň. Její členitá morfologie s balvanitým suťovým svahem a absence viditelných technických prvků, například zábradlí či rozvaděčů, přímo vyzývají k umístění uměleckých skulptur.

„Mikroklimatické podmínky podzemí, především téměř stoprocentní vzdušná vlhkost, limitují použití výtvarných materiálů. Nejčastěji se proto setkáme s keramikou, laminátem, osinkocementem, kamenem, sklem, ocelí či smaltem,“ zdůraznila Šimečková.

Výstavy prezentují zásadně současné autory, od těch začínajících až po renomované umělce zvučných jmen. V ZAJ se již prezentovali sochaři Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Miroslav Machala, Michal Trpák či skláři Josef Divín a Jaroslav Koléšek.

Jiné než ostatní

ZAJ v malebném údolí řeky Bečvy jsou v celém světě ojedinělým jeskynním labyrintem. „Aragonitové jeskyně jsou úplně jiného typu než všechny ostatní krápníkové jeskyně, které lze spatřit v České republice. Je to dáno jejich vznikem. Zatímco normální jeskyně vznikaly působením srážkových vod, na vývoji Zbrašovských jeskyní se navíc podílely i vývěry teplé uhličité kyselky. Jedná se o tzv. hydrotermální kras,“ konstatovala Šimečková.

ZAJ byly objeveny v zimě roku 1912. Veřejnosti byly zpřístupněny v roce 1926.

Související témata:

Výběr článků

Načítám