Článek
„Dům přírody se pro návštěvníky otevře ve středu 2. srpna,“ řekl Právu Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky. Ty areál vlastní, provozovat jej ale bude nedaleká obec Strašice.
„Tři Trubky jsou naše srdeční záležitost,“ konstatoval strašický starosta Jiří Hahner (ODS). „Otevřeno bude jako v našem Muzeu středních Brd, tedy od počátku dubna do konce září každý den kromě pondělí, zbytek roku vždy ve středu a o víkendech,“ upřesnil.
Příroda i vojáci
V covidových letech si Brdy oblíbili turisté. „Jsou jich desetitisíce ročně a máme důvod věřit, že teď se jejich počty možná ještě zdvojnásobí. Očekáváme, že o Dům přírody bude enormní zájem, dotazů je opravdu hodně,“ upozornil starosta. Vstupné bude symbolické – stejné jako ve zmíněném muzeu. Tam platí dospělí šedesát korun, rodinné vstupné se pořídí za stovku.
Do zahrady Úřadu vlády může i veřejnost. Otevřeno je až do října
Občerstvení, kromě nápojového automatu, ale nečekejte – neumožňují ho podmínky evropské dotace, která pokryla velkou část z celkem jednaosmdesátimilionových nákladů. Interaktivní expozice má několik sekcí, jež lze prozkoumat po dětské i „dospělácké“ linii. Věnují se přírodě i historii pohoří, samozřejmě včetně jeho nedávné armádní minulosti. Vojenský prostor zde vznikl rozhodnutím vlády v roce 1926 a zanikl o devadesát let později. Tuhle éru připomíná třeba maketa bunkru, v jehož střílnách běží tematické videoprojekce
„Brdy byly vybrány za první vojenský újezd v Československu,“ uvedl Sotona. A připomněl: „Zvažovaly se lokality kolem Přimdy, na Šumavě, v okolí Písku. Nakonec padla volba na Brdy.“ Neobešlo se to bez protestů a citát na zdi připomíná, jak na ně tehdy reagoval prezident Masaryk: „Krása Brd by nám nebyla nic platná, kdybychom ztratili svobodu.“
Děti čeká i venkovní hřiště a nechybí „lesní“ kaple na místě, kde bývala kaple skutečná.
Domácí vězení
První republika rozlehlé území vykoupila od šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů, jimž patřila většina tamních pozemků i samotný lovecký zámeček, Tři Trubky si nechali postavit koncem devatenáctého století pro své hosty. Pobývali tady i T. G. Masaryk, Edvard Beneš a nedobrovolně také německý polní maršál Walther von Brauchitsch, někdejší vrchní velitel wehrmachtu, jenž tady skončil v domácím vězení, poté co na něj Hitler svalil vinu za neúspěch před Moskvou.
Za dva roky zde budou moci přespat i řadoví turisté – to by měly skončit již zahájené úpravy interiérů zámku, v němž se opět počítá s ubytovacími pokoji.