Hlavní obsah

Tři bohyně v Troji. Tajemné menhiry vztyčil autor slovinské vlajky

Tereza Havlíčková, Tereza Havlíčková

Nad pražskou zoologickou zahradou, na kopci zvaném Palírka (247 m n. m.), se na mýtině tyčí tři magické kameny nesoucí název Tři bohyně. Kde se tu vzaly a jaké je jejich kouzlo?

Foto: Tereza Havlíčková

Trójské menhiry nejsou úplně známým místem.

Článek

Pražská Troja nabízí mnoho krásných zákoutí, jakými jsou již zmiňovaná zoo, sousedící Trojský zámek nebo botanická zahrada s malebnou Vinicí svaté Kláry. Trojské menhiry jsou však poměrně málo známým místem. Pokud nebydlíte právě v okolí Troji a Bohnic, pravděpodobně jste při svých pražských toulkách na toto místo nenarazili.

V Trocnově vyrůstá unikátní středověká vesnice

Tipy na výlety

Dojít se sem dá z nedaleké Bohnické vyhlídky, která nabízí krásný pohled na meandr Vltavy. Nejlépe je přístupná z ulice Na Farkách a patří k ní i poměrně rozsáhlá louka, na které je možné udělat si například i piknik. Z vyhlídky můžete přímo pod sebou vidět cyklostezku, jež lemuje celou zoologickou zahradu. Při dobrém počasí lze v dálce zahlédnout Pražský hrad nebo Petřínskou rozhlednu.

Foto: Tereza Havlíčková

Z Bohnické vyhlídky se otevírají krásná panoramata.

Inspirováno mytologií

Název Tři bohyně vychází z mytologie, kde se často objevují tři ženské bohyně, mnohdy sestry. Vedle příkladů z antiky (tři Grácie) se můžeme inspirovat i domácím prostředím, Starými pověstmi českými a Krokovými dcerami Kazi, Tetou a Libuší.

Původ menhirů
Slovo menhir pochází ze staré keltštiny. Význam těchto dvou slov je men (kámen) a hir (dlouhý). Označujeme jím tedy uměle vztyčené kameny, přičemž jejich původ a určení nejsou známy. Jde o památky z dob starých Keltů. Nejznámějšími stavbami jsou Stonehenge či kamenné řady u Carnaku, u nás pak např. „Kamenný muž“ nedaleko českých Klobuk.

Autorem „trojských“ kamenů je slovinský sochař a geomant, tvůrce slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik. A právě jeho kameny přispívají k vylepšení klimatu a atmosféry různých světových měst a současně ladí jejich energii. Sousoší zde stojí již od srpna roku 2008.

Foto: Tereza Havlíčková

Autorem kamenů je Marko Pogačnik, který vytvořil také slovinskou vlajku a státní znak.

Místo bylo pro menhiry vybráno tak, aby působilo jako akupunkturní jehly harmonizující dané místo a jeho okolí. Jak tento magický bod využívají místní, můžete na místě vidět sami — přímo uprostřed kruhu je vyšlapaný bod.

Tři bohyně jsou obohaceny vytesanými symboly neboli kosmogramy. Právě přes ně by měl totiž člověk načerpat nejvíce energie. Tuto sochařskou práci má na svědomí československý geomant, designer a Pogačnikův spolupracovník Ján Tajboš.

Když se postavíte k nejnižšímu kameni a pohlédnete ke zbývajícím dvěma, tak ten vlevo (směrem na jih) ukazuje směr východu Slunce o zimním slunovratu, zatímco ten vpravo (směrem na sever) opět východ Slunce, tentokrát však o slunovratu letním. Menhiry Tři bohyně zároveň tvoří jednu litopunkturní soustavu s kameny vztyčenými rovněž Markem Pogačnikem v trojské botanické a zoologické zahradě.

Proč právě Troja?

Pogačnik a Tajboš v Praze vybírali dlouho a pečlivě lokalitu s nejsilnějším energetickým místem, tedy takovou, kde se sbíhají geopozitivní zóny. A právě jedno z nejsilnějších míst se nachází právě v Troji — dokonce se v této lokalitě nacházejí pozůstatky pravěkého života, neboť zde bylo vybudováno výšinné sídliště.

Foto: Tereza Havlíčková

Na místě můžete pocítit i množství energie.

Energii načerpáte nejvíce dotykem, ať už se jich dotknete rukou nebo se o kameny opřete zády. Pro umocněný pocit příjmu energie se doporučuje vstoupit do středobodu menhirů. Kameny by vás měly nabýt pocitem nově načerpané energie a vy odcházíte se značně lepší náladou.

Na této mýtině, která leží poblíž malého lesa, můžete opravdu najít nejenom ztracenou energii, ale také klid od rušného velkoměsta.

Vodní a větrné mlýny: památky, které najdete po celém Česku

Cestování
Související témata:

Výběr článků

Načítám