Toulavá kamera: Na beskydské Pustevny za Maměnkou a Libušínem

Tyhle útulny nechali vybudovat na konci 19. století členové turistického spolku Pohorská jednota Radhošť. Stavbu svěřili slovenskému architektovi Dušanu Jurkovičovi. A nutno říct, že to bylo docela odvážné rozhodnutí, protože Jurkovičovi bylo tehdy teprve 30 let a byla to jeho první velká práce, navíc ve dřevě. Ale risk se vyplatil.

Přes svou unikátnost měly obě budovy hned dvakrát za svou stoletou historii namále. Poprvé po druhé světové válce, kdy členové spolku zvažovali, jestli má smysl pouštět se do nákladné opravy. Tehdy se prý osobně přijel za přežití svého díla přimluvit už stařičký autor Dušan Jurkovič.

Podruhé to vypadalo bledě v devadesátých letech. To prý byl už dokonce vypsán demoliční výběr. Pak ovšem vstoupilo do hry už zmiňované Valašské muzeum v přírodě. Obě zchátralé stavby dostalo do péče. Odborníci dohledali podklady a mohla proběhnout rekonstrukce. Z Maměnky prý při ní zůstala jen kostra, všechno ostatní se muselo měnit.

Dnes jsou opět bývalé útulny chloubou Pusteven a samozřejmě lákadlem pro turisty. Od roku 1995 také národní kulturní památkou. V Maměnce mohou návštěvníci přenocovat a v Libušíně ochutnat nějakou tradiční specialitu. Což jsme samozřejmě udělali i my. Na doplnění energie je prý vynikající chabašťová polévka. Jestli bychom po ní zvládli horskou túru, to jsme nezkoušeli. Ale cestu k soše pohanského boha Radegasta jsme absolvovali bez újmy. Tak, kdo ví.

Z Pusteven jsme se pak přesunuli do „ hlavního města slivovice“, tedy do Vizovic a stihli jsme ještě ochutnat jehněčí klobásky, které vyrábějí ve Valašských Kloboukách.

Dále vás v sedmém díle pozveme do sousedního Moravskoslezského kraje. Představíme vám goroly, ukážeme historické mlýny a ochutnáme plněný bachor.