Tipy na výlet s GPS: Hledání památných stromů v Pražské kotlině

Zkuste se vypravit i do odlehlejších částí Prahy po stopách památných velikánů. V Satalicích na severovýchodním okraji hlavního města rostou u kaple sv. Anny čtyři památné lípy (4), které patří mezi nejstarší stromy svého druhu v Praze. Na dobové fotografii na tabuli si můžete prohlédnout jak vypadaly na přelomu 19. a 20. století.

Budete-li pokračovat po žluté turistické značce do přilehlé bažantnice, uvidíte tři další památné duby (3) z nichž jeden je podle obvodu druhým nejmohutnějším dubem hlavního města. Příjemnou procházkou přes Vinořský park se dostanete do Ctěnického háje, kde je vyhlášena skupina 11 památných dubů (2), které byly vysazeny v době selského povstání v roce 1775 na památku rychtáře Josefa Mirana, který ho vedl.

I další stromy jsou spojeny s významnými osobnostmi. Například v Hostivaři roste Švehlův dub (8), pod jehož korunou pobýval a vedl dlouhé debaty předseda tří československých vlád Antonín Švehla společně s Tomášem Garriguem Masarykem.

Nejmohutnější platan celého města roste na Malé Straně u Velkopřevorského paláce (13). Ten bývá spojován s hudebním skladatelem Beethovenem, který pod ním sedával, když byl na návštěvě Prahy. Konaly se zde i hudební koncerty.

Jako nejznámější památný strom hlavního města bývá označován platan na Karlově náměstí (11), který má zajímavé a netradiční rozložení větví. Informační tabule s historií najdeme i u platanu při vstupu do zahrady Kinských (15) nebo u platanu na Kampě (14), který roste naproti Lichtenštejnskému paláci.

Pokud se zajímáte spíše o duby, pak se běžte podívat na hráz Podleského rybníka (6), kde je vyhlášeno šest památných dubů, z nichž ten s největším obvodem je třetí nejmohutnější dub v Praze.

V blízké Uhříněveské oboře je hraniční dub Uhříněveského panství (7), který je zmiňován v hraničním protokolu mezi panstvími Uhříněves a Škvorec z roku 1662.

A pokud bydlíte spíše v západní polovině Prahy, pak v Sobíně v prodloužení ulice Blatnická roste na křižovatce bývalých úvozových cest památná olše (17), která byla uchráněna při scelování polí během kolektivizace a dnes je krajinnou dominantou.

Kousek od Stodůlek na okraji osady Chaby je nejstarší a nejmohutnější památná rodová lípa srdčitá (16) , jejíž obvod je 665 cm. Další informační tabule je například u kostela sv. Petra v Dubči, před nímž roste jasan (5), který byl vysazen v roce 1868 při přestavbě kostela a dnes je památným stromem.

Nejčastěji se v Praze mezi památnými stromy objevují duby, kterých je celých 60 procent. Dále následují lípy a jasany. Ale roste zde i památný tis, cedr nebo olše. U vybraných 18 památných stromů najdete informační tabule popisující historii ale i dosud nepublikovanou minulost těchto velikánů.

Informační tabule zpracoval student České zemědělské univerzity v Praze Aleš Rudl, který dával dohromady informace z různých zdrojů a také připravil grafickou podobu, včetně fotografií. Magistrát hl. m. Prahy financoval výrobu a instalaci tabulí.

Víte proč je lípa srdčitá národní strom České republiky? Ne, tak mrkněte na video na Stream.cz