Šumava je plná dramatických obrazů

Začít s objevováním krás tohoto koutu Česka u hranic s německým Bavorskem je možné hned tam, kde měla seriálová policie své sídlo – v Kašperských Horách. Ostatně na dům se žlutou fasádou a nápisem policie se tu mnoho lidí pořád ptá.

Městečko Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 metrů a jeho historii ovlivnila těžba zlata v okolí zdejších řek a potoků. Část výrobních objektů starých havířů se podařilo odkrýt v roce 1988. K vidění jsou v Krátké ulici. Před brány hradu Kašperk, zlověstně se tyčícího nad vzrostlými lesy, se sice nedá dojet autem, ale ke hradu vedou po zelené značce cesty vhodné i pro kočárek.

Karel IV. vybudoval hrad hlavně jako ostrahu obchodní Zlaté stezky a zlatorudných dolů. Střeží je od roku 1356. Zdejší dominanta se samozřejmě objevila i v seriálu Policie Modrava, dokonce dvakrát.

Kašperské Hory jsou doslova protkány sítí kostelů, největší část náměstí zabírá arciděkanský kostel sv. Markéty, na jižním okraji města je poutní kostel Panny Marie Sněžné z poloviny 19. století.

Každý rok 5. srpna sem na mariánskou pouť, veselici, která nezanikla ani v komunistických dobách, mířily davy lidí. Atmosféru poutí v 19. století zachytil ve svém díle šumavský spisovatel Karel Klostermann, jehož otec v Kašperkách starostoval.

Asi kilometr od města je nejvýznamnější památka raného středověku v jihozápadních Čechách. Hřbitovní areál ukrývá baziliku sv. Mikuláše z počátku 14. století, která se dochovala v téměř původní architektonické podobě. Do kostela je ale možné se dostat jen s průvodcem.

Nasyceni historií můžeme vyrazit na túry do kraje, kterému se také přezdívá zelená střecha Evropy. Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava tvoří spolu s přilehlým Bavorským lesem největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě.

K pěším výletům v okolí města dostanete v infocentru Kašperských Hor dobře zpracovanou brožurku, naučných stezek a vycházkových okruhů je tu popsáno osm. Nejkratší – Kolem pranýře za výhledy – vede po červené značce, měří 5,5 kilometru a trvá dvě hodiny. Na nejdelší – na Kašperskohorské větvi zlaté stezky – se musí urazit 24 kilometrů, počítá se až s devíti hodinami putování a nedá se po ní jet na kole.

Šumava je opravdovým cyklistickým rájem. K nejoblíbenějším cyklistickým sjezdům patří ten z Modravy od Klostermannovy chaty. Cestou je řada technických památek. Hned u Modravy je to věrná replika unikátního dřevěného hradlového mostu. Tady se zachytávalo plavené dříví a dál směřovalo do uměle vytvořeného koryta Vchynickotetovského plavebního kanálu, hodilo se i dalšímu romantickému místu na trase, Čeňkově pile.

Pilu na vodní pohon založil pražský obchodník Čeněk Bubeníček. V roce 1867 sem zavítal i Bedřich Smetana a smrček, který tehdy vysadil, dnes dosahuje úctyhodných rozměrů. Smetanův smrk je opatřen příslušnou cedulkou, takže ho nepřehlédnete.

Jen kousek dál stojí funkční vodní elektrárna zařazená mezi národní technické památky. Nezapomeňte se u ní zastavit na soutoku Vydry a Křemelné, které se tady mění v jedinou řeku, Otavu.

A i když je třeba málo vody, o podívanou na přírodní živly nepřijdete: voda naráží na obrovské kameny, větve mohutných stromů na březích se kymácejí a hlasitě šumí.

Pro méně zdatné cyklisty jsou na Šumavě připravena elektrokola. „Projekt e-Šumava zahrnuje i další způsoby takzvaně čisté dopravy. V půjčovnách mají elektrokola, elektromobily a elektroskútry,“ říká Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Dobít si elektrovůz je možné třeba i v hotelu Kašperk v Kašperských Horách. Stavba hned vedle historické radnice skrývá mimo jiné krytý bazén a elegantně zařízené pokoje, v nichž jsme mohli nerušeně odpočívat. Psi a děti jsou v hotelu vítáni.

Další možnost, jak nezamořovat čistý šumavský vzduch, nabízí Václav Růžek – na pravidelné projížďky vyráží v kočáře taženém koňmi. Povoz má stříšku, která výletníky chrání před ostrým sluncem i deštěm, pro každého je během cesty připraveno něco dobrého k pití a jezdí se po třech různě dlouhých trasách, kde hlavní atrakcí je vždy historie plavení dřeva. Začátek a konec putování je v Srní u kostela. „A v zimě se chystáme na jízdy se sáněmi,“ říká Václav.

Samozřejmě ani Srní nemohli během svého pátrání detektivové z televizního seriálu vynechat. Epizoda nazvaná Mrtvý kovboj se odehrávala v hotelu Srní, dost nevzhledné budově poznamenané socialistickým realismem. Napravit si dojem z architektonické výstavby je ale možné v seriálové chalupě učitele Kintzla, kterého ztvárnil Ladislav Mrkvička. Pěšky je to od Srní jen pět minut.