Článek
Datum 1357 má v sobě zakódováno řadu zajímavostí. Tvoří ho samá lichá čísla a navíc vytváří dvě na sebe navazující posloupnosti – nejdříve vzestupnou a posléze sestupnou. Čísla 1 – 3 – 5 – 7 – 9 – 7 – 5 – 3 – 1 prozrazují, že byl kámen položen roku 1357, devátého dne, sedmého měsíce, v pět hodin a 31 minut. Proč to všechno?
Otec vlasti chtěl mít jistotu, že správně zvolený okamžik zajistí věži ochranu před všemi negativními světskými i duchovními silami. Věž byla dokončena roku 1380, dva roky po jeho smrti. Stavěla se tedy dlouhých 23 let.
Dělové koule Švédů
Párkrát měla Staroměstská mostecká věž, která je dílem význačného stavitele Petra Parléře, takříkajíc namále. Jednu z nejkrásnějších památek gotické architektury v Evropě, jejíž pískovcové základy byly položeny společně se základy Karlova mostu, výrazně poškodily dělové koule švédských vojsk za třicetileté války.
Skvostná sochařská výzdoba – zejména sochy Karla IV., jeho čtvrté manželky Elišky Pomořanské a Panny Marie – byla zničena při pokusu o dobytí Karlova mostu. To se psal rok 1648 a Švédové se pokoušeli dobýt Staré Město.
Na přelomu 19. století, v době revolučních nepokojů, došlo k další devastaci věže. Rekonstrukce se objekt dočkal až v závěru 19. století. Zvedneme-li hlavu od paty její osm metrů široké brány vzhůru, spatříme na východní stěně věže sochy dvou císařů – Karla IV. a Václava IV, oba s erby.
Nad nimi drží ochrannou ruku svatý Vít. O patro výš jsou umístěni Zikmund coby patron Lucemburska a sv. Vojtěch, patron Čech. U nohou jim leží lev. Mystika a hluboká symbolika všech soch vyniká 15. června na svátek svatého Víta. Stín hlavy lva tehdy dopadá na erb s orlicí, čímž stvrzuje symbolické spojení Čech a Moravy.
Věznice ve věži
Prohlídka věže začíná v jejím historickém sklepení, kde je umístěna pokladna pro návštěvníky. Ještě do loňského podzimu nepřístupné suterénní prostory prošly náročnou rekonstrukcí, po níž se před veřejností odhalil unikátní klenutý prostor. Jen málokdo si při kupování vstupenek uvědomí, že vlastně stojí pod prvním obloukem Karlova mostu. Na stropě je dokonce vidět otisk dřevěných fošen původního bednění, které bylo ve 14. století na stavbu mostu použito.
Díky tomuto nálezu památkáři určili, že tady řemeslníci nepoužívali řezané fošny, ale ty ze štípaného dřeva.
Po zaplacení vstupného začínáme stoupat po schodech vzhůru. Celkem jich na Staroměstské mostecké věži napočítáte 138. V prvním patře bylo vybudováno auditorium. Pohodlně se tady můžete usadit a sledovat film o historii Karlova mostu a jeho rekonstrukci. V nabídce je dokument celkem v sedmi jazykových mutacích. Prostor dočasně hyzdí pouze uzavřená část, kde stála původní pokladna.
Po úpravě by mělo místo sloužit k prodeji žádaných suvenýrů. Za zmínku stojí také zdejší dřevěné stropy. Ten v prvním patře již původní není. Pochází z rekonstrukce, kterou provedl společně s úpravami interiérů v 70. letech 19. století architekt Josef Mocker. Dřevěné novogotické trámové stropy tak již nepamatují doby, kdy patro sloužilo coby strážnice. Kdysi totiž na věži fungovala věznice. Za mříže tu byli většinou vsazováni dlužníci z bohatých rodin. Vězení bylo zřízeno ve druhém patře a jeho nejčastějšími „hosty“ byli nezbední synci, jejichž majetní tatíkové za ně odmítali zaplatit jejich dluhy.
V prostorách druhého podlaží si prohlédněte novogotický malovaný strop z 19. století. Jedná se o velice zdařilou kopii původního gotického ostění. Stěny druhého podlaží jsou v úrovni těsně pod stropem navíc ještě vkusně dozdobeny znaky zemí Království českého v dobách vlády Karla IV.
Okny je nádherný výhled na panoráma Pražského hradu, Karlův most zakončený Malostranskou mosteckou věží, ale také na Sovovy mlýny, Petřínskou rozhlednu či na kostel sv. Salvátora, který je součástí největšího barokního komplexu v Evropě – areálu Klementina, dnes sídla Národní knihovny České republiky.
Věžník na závěr
Ze druhého patra lze vystoupat ještě k tajemné soše tzv. Věžníka, kterým je osazen sloup na konci schodiště. Pochází z poloviny 15. století a je tím posledním, co se turistům v rámci prohlídky věže nabízí. Tedy dočasně. Půda s historickými krovy, která se nachází na úrovni ochozu věže, se zpřístupnění dočká zanedlouho.
Co zajímavého bude právě tady k vidění? Ve spolupráci s památkáři a odborníky na dendrologii bylo zjištěno, že spodní část krovu je původní a trámoví pochází ze 14. století.
Na krovech jsou tzv. tesařské značky a starý způsob zpracování trámoví. Dřevo se řezalo ruční pilou a na konci se doštípávalo, což je na trámech krovů zjevně patrné. „Do těchto prostor připravujeme malou výstavu o gotické architektuře,“ končí naši prohlídku ředitel divize Pražských věží Jiří Lopata.
„Bude to jakýsi stručný průvodce pro návštěvníky, aby se dokázali orientovat v tom, jak se stavby – tedy včetně krovů a střešních konstrukcí – v minulosti zakládaly a jaké prvky jsou typické pro gotickou architekturu. Pravidelně také na věži pořádáme přednášky pro laickou veřejnost. Věnovány jsou jednotlivým obdobím českých dějin,“ vysvětluje Jiří Lopata.
V uplynulém roce byl přednáškový cyklus zaměřen na rod Lucemburků, letos bude cyklus zacílen na rod Habsburků. Na přednášky se můžete přihlásit na www.prazskeveze.cz.
