Stará tradiční řemesla na vlastní oči i ruce lze poznat jen kousek za hranicemi

Češi znají příhraniční město kousek od Náchoda většinou jako sídlo proslulé tržnice a obchodů, kde lze oproti předraženému Česku výhodně nakoupit všemožný tovar. Pozoruhodnosti jedněch z nejstarších lázní Evropy z 15. století oslovují zlomek českých návštěvníků Kudowy Zdróje. Místy, které stojí za pozornost, přitom lázeňské město, proslavené monarchy i klientelou jako Johann Wolfgang Goethe, Winston Churchill nebo Alois Jirásek, doslova překypuje.

Stezka mizejících řemesel, polsky Szlak Ginących Zawodów, představuje skanzen s ukázkami tradičních oborů z dob, kdy lidské ruce ještě nenahradily automatické stroje. Areál s dominantou větrného mlýnu typu Kozlík z přelomu 19. století doplňuje minizoo s hospodářskými i exotickými zvířaty.

Postupy někdejších řemeslníků si návštěvníci mohou s pomocí vyškolených instruktorů vyzkoušet vlastníma rukama. Lidé zhýčkaní konzumem poznají dřinu hnětení chlebového těsta v díži a sázení uváleného bochníku do klasické pece na dřevo.

Zájemci mohou v hrnčířské dílně zkusit výrobu keramiky, které během vytočení jediného hrníčku na hrnčířském kruhu vychrlí dnešní porcelánky kvanta. Zdatní jedinci ve staré kovárně poznají, kolik síly a umu vyžaduje vykování koňské podkovy. „Možná tím trochu přispějeme k tomu, aby si lidi i obyčejných věcí denní potřeby začali opět vážit,“ míní jeden z průvodců po řemeslném skanzenu.

Pohled do kuchyně předků poskytne Dům chleba. Bochník nezvyklé chuti upečený podle staleté receptury lze okamžitě po upečení koupit. Laciný ale zrovna není. Odhadem půldruhého kilogramu vyjde na možná devadesát korun. Dobře uložený vydrží skoro týden bez výraznější změny chuti i konzistence.

„Pečeme denně z tradičních ingrediencí. Chleba, jenž se tady pekl po staletí, prodáváme čerstvý. Kdo nechce koupit rovnou celý, může ochutnat krajíc namazaný máslem, medem nebo sádlem,“ popisuje žena z repliky snad středověkého pekařství.

Výlet do řemeslné historie kraje pod Národním parkem Stolové hory si lze prodloužit pobytem v jednom ze stylových domků v bezprostředním sousedství skanzenu. Rekreační objekty, jejichž architektura věrně kopíruje někdejší vesnická stavení, představují přirozenou součást historického areálu. Potom není divu, když se rekreantů posedávajících na zápraží nových domů někdo z návštěvníků skanzenu bezelstně zeptá, jestli náhodou nejsou součástí dobové expozice.