Stará čistírna v Praze chce přilákat více turistů

„Podstatná část technologického zařízení je v provozuschopném stavu,“ citovala ČTK dokument pro pražské radní. Štoly vznikly při asanaci židovského ghetta na přelomu 19. a 20. století. Čistírna začala separovat splašky z pražských odpadních vod v roce 1907 a fungovala šedesát let. Stále se zařízením z původních pražských strojíren, například od firmy Breitfeld, Daněk a spol.

V roce 1967 se poblíž na Císařském ostrově otevřela čistírna ústřední a v roce 2018 její nová vodní linka. Unikátní prostředí staré čistírny tak nyní slouží hlavně k prohlídkám, kultuře a také četným počinům filmařů. Jeden čas se zde k nelibosti odborníků konávaly divoké večírky.

V roce 2002 starou bubenečskou čistírnu vypláchla povodeň. Po odstranění škod nastoupili restaurátoři, prováděl se podrobný stavebně-historický průzkum. Střechu se podařilo opravit v roce 2012, následovaly parní kotle, stavidla, česla a nakonec místnost s kalovými čerpadly od Českomoravské strojírny. Podařilo se u nich zachovat původní podobu.

Město chce nechat zapsat čistírnu na seznam UNESCO jak kvůli její hodnotě, tak kvůli tomu, aby přilákalo turisty. Centrum Prahy se totiž dlouhodobě potýká s náporem turistů a vedení města je chce po městě více rozprostřít, aby nezahlcovali pouze centrum.

Praha se za Adriany Krnáčové (ANO) dostala s Výborem pro světové dědictví UNESCO do sporu kvůli nedodržování hodnot, pro něž byla Pražská památková rezervace zapsána na seznam světového dědictví. Jde zejména o výškovou hladinu novostaveb na Pankráci, u níž UNESCO doporučilo nepřekračovat výškovou hladinu 70 metrů, ale praxe je jiná. A doporučení nevzal v potaz ani návrh metropolitního plánu.

UNESCO proto vyslalo počátkem roku do Prahy svou pozorovací misi, nové vedení města v čele s radní pro kulturu Hanou Třeštíkovou (Praha sobě) misi přesvědčovalo, že se pokusí o nápravu. Historickému jádru Prahy by totiž mohlo také hrozit vyškrtnutí ze seznamu. Zda se vztahy zlepšují, může ukázat právě případ staré čistírny.