Článek
Oba dva cíle mají v říjnu pro turisty otevřeno o víkendech a svátcích, oba nabízejí zážitky v podobě dalekých výhledů – a vlastně nejen to.
Na Tanvaldský Špičák jsme se vypravili hezky po svých z Albrechtic v Jizerských horách. Po zelené turistické stezce je to na vrchol (831 m. n. m.) slabé dva kilometry, převýšení je místy natolik citelné, že příjemně rozproudí krevní oběh a prohloubí dech. Navíc již cestou je důvod nejednou zastavit se a pokochat pohledy na lesy, louky a modravé vrchy v dálkách. Snadnou identifikací vyniká zejména Ještěd.
Ještěd při pohledu těsně pod vrcholem Tanvaldského Špičáku
A pak náhle vedle „zelené“ trasy vyroste pár významnějších skalisek, aby příchozím zvěstovala, že cíl už je na dohled. Oním cílem je turistická chata s 18 metrů vysokou kamennou rozhlednou. Vyrostla tu již v roce 1909 (chata o rok později), současná podoba obou staveb pochází z roku 1930.
Po zdolání 69 schodů se návštěvník dostane o 14 metrů výš na vyhlídkovou plošinu – a pak již se kochá dalekou vyhlídkou. O slovo se opět hlásí Ještěd, kousek vlevo jizerskohorská Černá studnice (rovněž disponuje krásnou kamennou rozhlednou), na opačné straně rostou vrcholy sousedních tuzemských velehor čili Krkonoš.
Lanovka na Tanvaldský Špičák
Hrad na mimořádně ostré skále
Nejprve jsme spatřili řeku a pár vodáků. Tou řekou byla Jizera a právě své vody vedla kolem takřka kolmých skalních stěn. Říká se tomu tady Malá Skála, ale když se člověk vydá ke kamenným vrcholům, přijde mu to označení „malá“ jako přinejmenším netaktní.
Cesta vede ke vstupu do jednoho z nejkomplikovanějších skalních hradů, jak se o objektu často referuje. Aby ne. Člověk, který do jeho areálu vstoupí, vkročí do mimořádně složitého terénu plného schodišť a žebříků.
Vstup do areálu hradu Vranov
Hrad Vranov byl v 15. století založen coby gotická pevnost a patřil Vartemberkům, Smiřickým i Valdštejnům. Určitě se jim tu nepohybovalo o nic méně složitě. Jeden z majitelů, František Zachariáš Römisch, v roce 1802 nechal Vranov přestavět na památník slavných, na Pantheon. S několika pomníky a pamětními deskami se tu lze potkat i dnes. A také s tím, co Vranov činí při naší dnešní cestě „spojence“ s relativně nedalekou jizerskohorskou rozhlednou.
Pohled z hradu Vranov na Suché skály
Turista během své poznávací mise stoupá hradem výš a výš, až se ocitne na místě zvaném Věž u Kříže. Namáhavý výstup v tu chvíli přináší zaslouženou odměnu. Vyhlídka na Suché skály, řeku na úpatí skalního masívu či hrad Frýdštejn upozorňující na sebe svou věží v dalších skaliskách umí přinést skutečně silné zážitky.
